Černé díry patří k nejpodivnějším a nejzáhadnějším úkazům našeho vesmíru. Jsou to kosmická vězení s tak silným gravitačním polem, že z nich nemůže uniknout ani světlo. Důkazů o existenci těchto sci-fi příšer neustále přibývá. Jenže chybí ten nejdůležitější, nikdo totiž žádnou takovouto díru dosud nespatřil. Po dva roky doprovázely naše kamery mezinárodní tým astronomů pod vedením dr. Shepa Doelemana, který se tuto mezeru snažil odstranit, neboť důkaz existence černých děr by mohl změnit naše chápání Einsteinovy teorie relativity, jež patří k základním fyzikálním zákonům. Přinášíme pohled do zákulisí této mise zachytit vůbec první skutečný obraz černé díry.
V srdci pralesa se skrývá kovový kolos. Je to nejvýkonnější a nejcitlivější radioteleskop na světě. Má průměr půl kilometru a váhu deset tisíc tun... FAST vyhledává signály vzdálených objektů, které by pomohly odhalovat tajemství vesmíru. Tajemství, která umožní zmapovat nejen Mléčnou dráhu, ale také objasnit povahu síly způsobující rozpínání vesmíru. A možná dokonce dokáže zachytit vysílání mimozemských civilizací. Jeho parametry jsou skutečně závratné. Deset let práce tisíce dělníků, ocelový rám o hmotnosti 5600 tun má váhu pětadvaceti Boeingů 747. Reflektor parabolické antény zabírá plochu 150 000 metrů čtverečních. Zachycuje rádiové vlny přicházející ze vzdálených částí vesmíru. Přijímač s devatenácti multifrekvenčními anténami má takové rozlišení, jakého žádný jiný přístroj na světě nedosáhne. Realizaci tohoto obrovského projektu sledovali tvůrci dokumentu deset let.
Úžasnými fotkami vzdálených galaxií jitří naši fantazii. Dokument o historii vesmírného dalekohledu Jamese Webba od jeho vzniku až po vyslání do vesmíru. (
Nahlédněme do laboratoří tryskových pohonů výzkumného střediska NASA, kde vzniká rover Perseverance určený pro průzkum Marsu.
gentura NASA, její ambiciózní projekt New Horizons a s nimi i celý svět se před nedávnem dočkaly dramatického vyvrcholení velkolepé devítileté výpravy k poslední neprozkoumané planetě v naší sluneční soustavě: Plutu. Expedice hypermoderní sondy se neobešla bez rozporuplných reakcí ani nutnosti řešit obtížné technologické problémy. Cesta byla dlouhá téměř 5 biliónů kilometrů a vedla kolem Jupiteru, Saturnu a Neptunu až do daleké oblasti známé jako Kuiperův pás. Mise měla jednoznačný úspěch. Poprvé v historii lidstva se člověku podařilo dosáhnout k samotným hranicím sluneční soustavy. Přidejte se k týmu New Horizons, který zkoumá nejnovější údaje a záběry Pluta i jeho okolí. Stanete se svědky bouřlivé debaty o tom, jestli je, nebo není Pluto planetou, a zažijete těžkosti výpravy do dosud neprobádaných končin vesmíru.