Rok 1969. Dr. Malcolm Sayer zkoumá v newyorské nemocnici skupinu pacientů, kteří v důsledku prodělané encefalitidy byli po desítky let v katastrofickém stavu. Provedené testy ho přesvědčí, že tito pacienti žijí svým vnitřním životem. Sayaer získá souhlas ředitele nemocnice Kaufmana k experimentální léčbě drogou L-DOPA, která úspěšně pomohla lidem trpícím Parkinsonovou nemocí. Se souhlasem pacientovy matky vyzkouší drogu na Leonardu Loweovi a podaří se mu u něho obnovit schopnost mluvit a pohybovat se. Kaufman pak povolí léčbu navou drogou i u ostatních katatoniků. Všichni se proberou k životu. Po čase se ale u prvního pacienta začnou projevovat příznaky ztráty nabytých schopností. Sayer je zoufalý, protože vidí, že droga působí jen dočasně. Sestra Costellová ho přesvědčuje, že i tak pro své pacienty udělal nesmírně mnoho. Vrátil je alespoň načas do života. Opakované pokusy s jinými drogami už nikdy nepřinesly podobně dramatické výsledky

Málokdo tušil, že toto bude noc, na kterou nikdy nezapomenou. Je 14. dubna roku 1912, krátce před půlnocí. Největšímu a nejluxusnějšímu plavidlu své doby se do cesty postaví obrovský ledovec. Trhlina v boku Titaniku znamená rozsudek smrti nejen pro samotnou loď, ale i 1500 cestujících, na které nezbude v záchranných člunech místo. Černobílé zpracování jedné z největších námořních katastrof je soustředěno hlavně okolo druhého důstojníka lodi, Charlese Herberta Lightollera (Kenneth More).

Několik vysokoškolaček se vydá na den svatého Valentýna roku 1900 k Hanging Rock. Sopeční skalní masiv je svým neodolatelným kouzlem magicky přitahuje. Tři dívky s učitelkou vylezou na skály a nikdy už se nevrátí. Jedna z pohřešovaných se po čase vrátí, ale je pomatená a své zážitky nedokáže vysvětlit...

Vera Drake je portrét obětavé ženy, která se naplno věnuje své milované rodině. Své dny tráví péčí o svojí rodinu, svoji starou, nemocnou matku a také svého nemocného souseda. Vera má však i své tajemství. Bez vědomí rodiny a přátel navštěvuje ženy a pomáhá jim v jejich nesnázích - nechtěném těhotenství. Potrat je praktika, která byla v 50. letech v Anglii nezákonná. Vera však věří, že jednoduše pomáhá ženám v nouzi. Když je její hřích odhalen, Veřin svět se rychle zhroutí a hluboce zasáhne jak ji, tak i její rodinu.

V neděli 14. listopadu 1965 se ve vietnamském údolí Ia Drang poprvé střetli Američané s nepřáteli z komunistického severního Vietnamu. Tři sta devadesát pět amerických vojáků mělo proti sobě desetinásobný počet nepřátel, kteří navíc byli na svém území. Následné třídenní boje vstoupily do historie jako počátek vietnamské války. Film scenáristy a režiséra Randalla Wallace zachycuje nejen pekelnou bitvu, která se v „údolí stínů“ rozpoutala, ale též pocity lidí, kteří se jí účastnili. Nebyli to jen američtí a vietnamští vojáci – dramatické události totiž prožívali na dálku i jejich nejbližší, zejména manželky. Nicméně hlavním hrdinou je plukovník Hal Moore, upřímně věřící katolík a otec pěti dětí, ale především vynikající voják a stratég, který se neobává ani těch nejnebezpečnějších situací.

Oliver Stone a jeho freska Jima Morrisona a všeho, co skupina Doors znamenala a znamená pro svět. Nesmrtelné skladby, nesmrtelný zpěvák a úžasný film, který vás pohltí nejen hudbou a hereckými výkony, ale také kompletní stylizací, která působí jako by jste si dali na začátku LSD a na konci se pomaličku dostávali z jeho účinků. Je to obrovský kolotoč hudby, sexu, žen, drog, pití a svobody, které chce každý docílit. Ani na okamžik se divák nenudí a všechny scény dotváří skvělý pohled na osobnost, kterou Jim Morrison rozhodně byl. Na býka a draka v jednom, který vždycky šel svou cestou, ať to znamenalo cokoliv.

Po skončení 2. světové války se švédští experti na bydlení a nábytek shodli na tom, že je třeba začít s tovární výrobou víceúčelových kuchyňských linek, které by domácnostem ušetřily čas, námahu i peníze. Když zmapovali chování a návyky svých hospodyněk, rozhodli se vědci z Institutu bytové kultury překročit geografické i „rodové“ hranice. Počátkem 50. let vypravili do Landstadu, nevelké norské vesnice, která se pyšnila nebývale vysokým počtem starých mládenců, osmnáct svých pozorovatelů. Ti měli, čtyřiadvacet hodin denně, sledovat, jak si při kuchyňských pracích vedou osamělí muži. Institut je vybavil židlí na vysokých nohou, aby měli absolutní přehled o činnostech „sledovaného subjektu“, výsadou přicházet a odcházet podle potřeby a zákazem hovořit s pozorovaným mužem nebo mu pomáhat při vaření.

Malá dívka uprostřed Francie, umístěná v sirotčinci se svou sestrou, marně čeká každou neděli, že se pro ně jejich tatínek vrátí. Kabaretní zpěvačka s příliš slabým hlasem stojící před publikem podnapilých vojáků. Mladá švadlena, jejíž prací je opravovat lemy v zadní místnosti obchodu venkovského krejčího. Příliš hubená začínající kurtizána, uprostřed prostitutek a zhýralců, nachází útočiště u svého ochránce Étienna Balsana. Zamilovaná žena, která ví, že nebude „ničí ženou“, ani ženou Boye Capela, muže, který ji přesto tolik miloval. Rebelka, které konvence tehdejší doby brání volně dýchat a která se obléká do košil svých milenců. To je příběh Coco Chanel! Příběh moderní ženy, která navždy změnila svět módy, svět žen.

Britské biografické drama režiséra Hugha Hudsona se odehrává v roce 1924 na olympiádě v Paříži. Eric Liddel (Ian Charleson) je zbožný křesťan, který věří, že jeho atletický talent je dar od boha a že pokud vyhraje zlatou medaili, bude to způsob jak boha velebit. Harold Abrahams (Ben Cross) je anglický žid, který studuje v Cambridge. Sní o slávě a o tom, že dokáže svým antisemitský spolužákům i celému světu, že židé nejsou podřadná rasa. Jejich pohnutky jsou vznešené, závazky absolutní a čest nepochybná. Oba přinesou osobní oběti, aby dosáhli svého cíle. A v průběhu událostí, navzdory všem překážkám a osobním problémům, s nimž musí bojovat, se ukáže, že boj o vítězství s tak náročnými závazky a tak vysokými cíli je možná tou opravdovou odměnou. Tento film, který byl natočen podle skutečného příběhu, získal čtyři Oscary včetně Oscara za nejlepší film a Nejlepší původní scénář a na další tři byl nominován.

Stavební inženýr, plukovník John Henry Patterson přijímá od cynického podnikatele Beaumonta snad nejtěžší úkol svého života - stavbu železničního mostu ve východní Africe. Britové se tam snaží předstihnout německou a francouzskou konkurenci. Most má být postaven za pět měsíců. Za šest měsíců Patterson očekává narození dítěte, a tak chce být ve stejnou dobu doma. Při realizaci úkolu však nepřekonává jen stavební problémy, ale musí se dočasně proměnit v lovce lvů, kteří napadají domorodé dělníky. Proti záludnému páru krvelačných zvířat přezdívaných Duch a Temnota je téměř bezmocný. Dokončení železniční tratě do oblasti slonoviny je tak silně ohroženo. Patterson si proto na pomoc proti lvům přizve zkušeného lovce Charlese Remingtona...

Beverly Donofriová vyrůstá v šedesátých letech na malém městě a jakmile se jí přiblíží puberta, zajímají ji především kluci. Společně s přítelkyněmi vyrazí na večírek, kde se pokusí upoutat pozornost místní fotbalové hvězdy, do níž je beznadějně zamilovaná. Chlapec ji však znemožní a Beverly se ze smutku vyplakává v koupelně. Tady náhodně narazí na Raye Haseka, který se jí zastane. Beverly je ve škole považována za chytrou a talentovanou studentku, touží jít na univerzitu a stát se spisovatelkou. Její sen se zhroutí v okamžiku, kdy zjistí, že je v patnácti těhotná s Rayem...

Píše se rok 1951 a hollywoodský scenárista Peter Appleton dostává předvolání, aby se dostavil k výslechu před Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti. Appleton však náhodou havaruje s autem a při nehodě ztratí paměť. Skončí v městečku, kde ho považují za pohřešovaného válečného hrdinu Lukea Trimbleho. Všichni, včetně Lukeho přítelkyně, oslavují jeho návrat, vojákův otec (oscarový vítěz Martin Landau) šťastně vítá svého "syna". Společně opraví a dají do pořádku místní kino The Majestic, ale když Appleton uvidí film, k němuž napsal scénář, paměť se mu vrátí. Nyní stojí před nelehkou volbou - zda se má navrátit k bývalému životu nebo zůstat v tom novém, který si zamiloval.

Neuvěřitelný, ale skutečný příběh Marka Choppera Reada, nejznámějšího zločince Austrálie, podle bestselleru, který napsal on sám! Chtěl být slavný a ve vězení si začal lhaním budovat kult největšího drsňáka. Neváhal si dokonce dát uříznout obě uši! Jeho pověst v zločineckém světě rostla, ale když ho propustili, přestal rozeznávat skutečnost od svých představ. Když za vraždu opět skončil ve vězení, napsal hodně přehnaný příběh o své zločinecké kariéře a dosáhl svého - stal se slavným. Ale co je krvavá pravda a co jen směšný výmysl? Chopper je živým důkazem toho, že pravda je někdy mnohem podivnější než fikce.

Marty miluje vyjížďky na pláž a do barů. Kumpánem na podobných akcích mu je jeho dlouholetý kamarád Bobby, který má však zálibu ve zvrhlém týrání. Když svou pozornost obrátí na Martyho novou dívku Lisu a její kamarádku Ally, Lisa se rozhodne, že Bobbyho krutovláda musí skončit. Shromáždí skupinu předměstských teenagerů a zosnuje plán, jak se Bobbyho navždy zbavit. Spiknutí je však odhaleno, z přátel jsou náhle nepřátelé a náhodní známí se stávají spoluviníky vraždy, která otřásla Amerikou.

V polovině 90. let minulého století nepřipomínal Dublin obyčejné město, ale spíše válečnou zónu, ve které svádělo několik mocných drogových kartelů krvavé boje o nadvládu nad trhem s narkotiky. Jejich největším a nejnebezpečnějším nepřítelem však nebyla policie, ale odvážná novinářka Veronica Guerin, která na stránkách novin detailně odhalovala pozadí drogových praktik. Díky svému nezměrnému úsilí o rozkrytí zločinecké sítě se pro obyvatele Irska stala národní hrdinkou. Tento silný a emocionální snímek, který je založen na skutečné události, nabízí jedinečný pohled do pozadí jednoho z důležitých aspektů irského konfliktu a zároveň je portrétem žurnalistky, která hledání pravdy obětovala vše.

Píše se rok 1957. Mladé posluchače BBC uchvátí zábavné skeče “Šašků,” skupiny komediálních anarchistů se sklonem k absurdnímu humoru. Jedním z géniů v této skupině je Peter Sellers, herec s nenaplněnými filmovými ambicemi, kterého až příliš starostlivá matka Peg nutí k agresivnějšímu sebeprosazování. Možná i díky tomu mladý herec uspěje a získá filmovou roli po boku italské krásky Sophie Lorenové, do níž se beznadějně zamiluje. Šťastně vdaná herečka ho sice odmítne, ale na jeho nenaplněné lásce ani na rozpadu manželství s Anne to nemůže nic změnit.

Max Hoover je šéfem losangeleského speciálního policejního oddílu, který na příkaz starosty očisťuje město od organizovaného zločinu, přičemž používá tvrdé, obyčejně nezákonné, ale nadřízenými tolerované metody. V době vyšetřování vraždy mladé ženy se objeví film natočený zavražděnou Allison Pondovou. Jsou na něm záběry z tajného vojenského prostoru na zkoušky atomových zbraní, kterému vládne generál Timms. Ten se stane hlavním podezřelým, když vyjde najevo, že byl milencem Allison. Když se náhle objeví agent FBI, který velmi důrazně přikáže Maxovi, aby se případem dále nezabýval, Max samozřejmě odmítne.