Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.

Říká se, že přátelství z dětství přetrvají celý život a jinak to není ani v případě newyorských chlapců ze židovské komunity, kteří si vybrali žít život mimo zákon. Toto je příběh čtyřech gangsterů, od raných let života někdy na začátku dvacátých let minulého století, přes prohibici, velkou hospodářskou krizi a válku až po začátek šedesátých let, kdy se starý David Aaronson vrací zpět do New Yorku po dlouhých letech skrývání se. Toto je příběh skutečného přátelství, lásky, oddanosti, ale i lži a zrady. Toto je příběh skutečných gangsterů tak, jak ho napsal sám život...

Kariéristický úředník Bud Baxter vychytrale půjčuje svůj byt nadřízeným k romantickým schůzkám. Problém nastane, když se Bud zamiluje do dívky, která zároveň chodí s jedním z jeho šéfů do jeho bytu...

Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...

Na první pohled jsou Burnhamovi šťastnou rodinou, jejíž život je zalit sluncem. Pohodlný dům, auto kvalitní značky, půvabná dospívající dcera, studující na správné škole, rodiče úspěšní ve svém povolání. Nikdo se tedy nediví, že paní Burnhamová (Annette Bening) je věčně samý úsměv - alespoň na veřejnosti. Ve skutečnosti je ale všechno jinak. Obraz dokonalosti matce Carolyn a dceři Jane neustále kazí otec Lester (Kevin Spacey). Není tím ramenatým, snědým "plejbojem" a co je horší, začíná stále častěji dávat najevo, že se mu nedaří a že je nespokojen se svým životem. Dokud jen odmítá roli, kterou stovky jemu podobných odevzdaně hrají, aby měli klid, je to pro rodinu sice obtížné, ale únosné. Ještě včera nerozhodný a zakřiknutý Lester se ovšem rozhodne "krizi středního věku" řešit nečekaně radikálně. Dojde mu totiž, o co v životě jde: o splnění snů a tužeb, které člověk má. Lester už nikdy nebude ubožák!

Píše se rok 1781 a Antonio Salieri působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II. Když ke dvoru přijede Mozart, Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby?

Britský snímek Pride se zakládá na skutečném příběhu a zachycuje skupinu aktivistů LGBT, kteří vybírali peníze na pomoc rodinám postiženým stávkou horníků ve Velké Británii. Jenže se píše rok 1984. Lesby a gayové jsou širokou veřejností (nejen britskou) vnímáni negativně. Národní svaz horníků se zdráhá přijmout podporu skupiny LGBT s ohledem na obavy z veřejného mínění o tom, že je tento hornický svaz otevřeně spojen s gay hnutím. A tak se aktivisté rozhodnou svůj finanční příspěvek přivézt přímo do malé hornické vesnice ve Walesu. Jádro této hořké komedie spočívá v konfrontaci homosexuálů s puritánskou vesnickou komunitou, přímo tváří v tvář na otevřené besedě mezi oběma světy.

Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně-socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synu Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79 m² rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a televizních zpráv s líbajícími se soudruhy. Netuší, že si synáček zařídil své malé televizní studio a připravuje se svými kamarády dobové zprávy…

Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.

Amerika 1959. Do menšího městečka v Nevadě přijíždí za účelem rozvodu svého dávno vyhaslého manželství Vivian Bell, elegantní distinguovaná profesorka anglické literatury na Columbia University v New Yorku. Ubytuje se na ranči za městem, kde potká divokou temperamentní Cay, pracující v místním kasinu. Cay je lesbička, která se již vnitřně srovnala s faktem, že jejím životním partnerem nebude muž, nýbrž žena. Obě ženy se spřátelí a postupně mezi nimi vznikne milostný vztah. Cay má o svých citech k Vivian poměrně brzy jasno. Konzervativní Vivian, do té doby žijící v heterosexuálním svazku, se však myšlence, že by mohla být sexuálně přitahována k ženě, brání zuby nehty.

Dlouholetý pár homosexuálů je neustále na nože, ale jejich úspěšný pořad o vaření je drží pohromadě. Když však jejich zbloudilý syn opět skončí ve vězení, neochotně se ujmou vnuka, který jim zaklepe na dveře. Hvězdný šéfkuchař Erasmus (Steve Coogan) a jeho partner Paul (Paul Rudd) společně vedou šťastný a požitkářský život. Jejich dokonalý svět se však obrátí vzhůru nohama, když Erasmus na večírku stane tváří v tvář vnukovi, o jehož existenci neměl tušení. Zdá se, že chlapec, jehož otec se ocitl ve vězení, nemá kam jít, a tak se ho dvojice po dlouhé debatě rozhodne ujmout. Změny a překážky, kterým jsou obě strany náhle vystaveny, by lehce mohly vyústit v katastrofu. Příběh o neobvyklé rodině, prodchnutý láskou a humorem, činí ze snímku jednu z největších filmových událostí tohoto roku

Příběh, vzniklý na námět zpěváka skupiny U2 Bona Voxe, se točí kolem vraždy syna multimilionáře v zaplivaném hotelu v centru Los Angeles. Vyšetřováním zločinu je pověřen drsňák z FBI, detektiv Skinner. Vyprávění je obestřeno snově magickou atmosférou nezaměnitelného místa, zaplněného řadou neuchopitelných postav. Jde o další z řady portrétů odvrácené strany „amerického snu", tentokráte zachycený citlivě poetickým viděním Evropana Wima Wenderse. Pro jakoby nedořečený děj zvolil režisér žánrový mix, kombinující a pokrouceným černým humorem.

Komorně pojatý příběh se odehrává během 24 hodin na moravských silnicích i polních cestách, kudy se v postarším autě toulají dva vyděděnci, poznamenaní minulostí, před níž prchají. Depresí poznamená dívka si již neví rady se sexuální prodejností, mladíka stíhá gang, který požaduje zpět peníze...