Italský film vynikajícího režiséra Luchina Viscontiho Rocco a jeho bratři patří k stěžejním dílům současné světové kinematografie. Je to film hluboce lidský. Vypráví o osudech pěti bratří, kteří přicházejí z venkova do velkého města hledat obživu. Visconti mistrovsky vykreslil jednotlivé charaktery. Dobrý až neskutečně dobrý Rocco nelituje ani největší obětí pro svého bezcharakterního bratra Simona: vzdá se lásky, přijme na sebe téměř neúnosné finanční závazky a nakonec se pokouší krýt Simona před policií, třebaže ví, že je vrahem dívky, kterou miloval. Je někdy až těžké pochopit takovou bratrskou lásku. Proto je divákům nejbližší z bratří mladý Ciro, jdoucí cílevědomě za správnou představou poctivého života. V jeho závěrečných slovech vidíme poslání filmu: lidé musí znát a plnit své povinnosti. Kdo se jim zpronevěří, sám se vyloučí z lidské společnosti, jako právě Simon. A poctiví lidé nemohou ztratit víru, že nový svět bude lepší.
Malý chlapec, postižený od narození mozkovou obrnou, byl schopen trochu komunikovat pouze prostřednictvím jediné pohyblivé části svého těla, levé nohy. S vynaložením obrovského, nadlidského úsilí a s velkou pomocí své obětavé matky se naučil nohou psát a malovat a tak dát svému okolí najevo, že jeho mozek pracuje normálně, že uvnitř je zcela zdráv. Díky odborné péči začal Christy v dospělosti i poměrně dobře mluvit. Byl to těžký a dlouhý boj, ale on ho nikdy nevzdal. Často z něj čišel hněv, hořkost a bolest, ale jeho vůle a inteligence nakonec slavily triumf. Z Christyho se stal člověk, spisovatel, manžel.
Jediný syn Stollerových ukončil střední školu a společně se svými třemi přáteli stojí před rozhodnutím, co bude v životě vlastně dělat. Vyniká především v cyklistice, věnuje se jí a je častým vítězem v místních závodech. Jeho favoritem je tým Cinzano z Itálie, a protože sní o tom, že bude závodit právě za tento tým, začne poslouchat opery, aby se naučil italsky, dokonce předstírá, že je italský student na výměnném pobytu.
Vic a Ingrid jsou spolupracovníci v jedné anglické firmě a mají spolu milostný poměr. Když Ingrid otěhotní a vezmou se, musejí žít v téměř nesnesitelných poměrech v domě Ingridiny matky. To je však pouze začátek jejich potíží. Tvrdá realita je pro jejich vztah těžkou zkouškou. John Schlesinger, jenž se proslavil Půlnočním kovbojem a Maratóncem, debutoval filmem, který není tak divácky vděčný jako jeho následující Billy lhář, ale i přes svou předvídatelnost dokáže strhnout mistrnou režií a hereckými výkony. Tento černobílý, po formální stránce skromný film, je považován za jedno z nejzdařilejších děl proudu "free cinema". Snímek vychází z britského sociálního realismu 60. let, kterému nechyběla nadsázka a ironie. Vážná témata jsou odlehčena typickým ostrovním smyslem pro humor a vyznění filmu je stále aktuální.
Žijí vedle sebe, ne spolu. Ale je to vůbec život? Bydlí spolu na londýnském sídlišti v ošklivém komunálním bytě, který už dávno ztratil to, co dělá domov domovem a místem, kam se každý rád vrací: atmosféru vzájemného porozumění a lásky. Dnes je to pro všechny jenom noclehárna, v níž se netečně míjejí. Taxikář Phil, trávící ve svém voze podstatně méně času, než by měl a mohl, ospravedlňující svou laxnost a permanentní finanční nouzi filozofickými úvahami. Jeho žena Penny, která denně prosedí nekonečné hodiny za pokladnou supermarketu a marně se snaží dodat jejich bytu alespoň jakés takés zdání domova. Zamlklá, tlustá Rachel, pracující jako uklízečka v domově důchodců, žijící zřejmě ve svém vlastním světě. A obézní, neurvalý Rory, utrhující se na každého a na všechny, rozvalený celé dny na gauči u televize. Jsou bez peněz, bez lásky, bez perspektiv, bez naděje...
Zahořklá pošťačka Matty se potýká s počínající krizí středního věku, odchodem manžela za mladší partnerkou, se třemi pubertálními potomky a s novou láskou v podobě o deset let mladšího řidiče kamionu Johnnyho. Romantický, ale nikoli sladkobolný film s charizmatickou hrdinkou vypráví o její cestě za štěstím a pozdní láskou.
Albert Steptoe a jeho syn Harold jsou otrhaní muži s koněm a vozem, kteří objíždějí okolí. Společně také bydlí na vrakovišti. Harold, který má rád zářivá světla londýnského West Endu, se seznámí se striptérkou, ožení se s ní a odvede si ji domů. Albert zuří a zkouší všechny triky, které zná, aby novou nevěstu vyhnal ze své domácnosti.
Když nepříliš úspěšný muzikant Claude dostane zprávu, že jeho nezdárný strýc Hazel byl obviněn z vraždy, vydá se za ním s manželkou Ruby. Dorazí také zbytek rodiny a zanedlouho mezi nimi vzplane obvyklá slovní přestřelka. Žárlící Ruby například nedokáže zapomenout, že Claude před dvaceti lety chodil nejprve s její sestrou Rose, Claude jí zase vyčítá řadu předmanželských pletek se svalnatými mladíky a matka do toho Claudeovi vyčítá pracovní neúspěchy. A jako by to nestačilo, připletou se ke všemu ještě právníci Elaine a Lawrence Bowenovi, kteří byli pověřeni strýcovou obhajobou.