Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962-63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Palo Bielika - původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený herec žádnému z herců, ale mladému lékaři z Iľavy, Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný, realistický nádech.
Děj filmu se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII. Král, který se raději než vládnutí, věnuje světským radovánkám, přenechává postupně vládu nad Francií svému poradci kardinálu Richelieu. Inteligentní Richelieu této možnosti využívá a strmě se dere k moci. Když nařídí zbourat hradby protestantských měst pod záminkou lepší kontroly křehkého míru mezi katolíky a hugenoty, naráží na osvíceného kněze Grandiera (Oliver Reed), jež spravuje po smrti guvernéra jedno z těchto míst. Richelieu vědom si toho, že sám král dal bývalému guvernérovi dekret zaručující nedotknutelnost města, se rozhodne očernit Grandierovu pověst tím, že ho nařkne ze spolku s ďáblem. Tím vyvolává inkviziční proces, který rychle směřuje k tragickému konci. Scénář se opírá o skutečná historická fakta.
Tyranský král Ludvík XIV. vydá zatykač na D´Artagnana a jeho přátele, kteří se v Gaskoňsku účastnili rebelie proti dani ze soli. Když se později se zatčenými setká, všimne si, že jeden z nich mu je k nerozeznání podobný. Tehdy ještě netuší, že se dívá do očí svého bratra-dvojčete, který byl před dvaceti lety svěřen králem Ludvíkem XIII. D´Artagnanovi do péče. Rozhodne se svého dvojníka využít, aby se on sám vyhnul chystanému atentátu... Po němé verzi z roku 1929 s Douglasem Fairbanksem v hlavní roli je THE MAN IN THE IRON MASK již druhým zpracováním klasického Dumasova románu Vikomt z Bragelone
Mladý rytíř Lagardere je nalezenec. Ujali se ho dva strýčkové Cocardasse a Passepoil a naučili ho nejen mnoha kejklířským kouskům a tomu, jak se o sebe postarat, ale především ho naučili skvěle šermovat. Díky svému umění se Lagardere seznámí s vévodou de Nevers a stanou se z nich přátelé na život a na smrt. Oba cestují na svatbu do Caylus, kde se má Philippe de Nevers oženit s krásnou Blanche, která mu ale již stačila porodit potomka. Nevers má tedy dědice, který se tak stal nepřítelem číslo jedna pro jeho bratrance Gonzagua, jehož lehkomyslný Philippe pověřil správou svého majetku. Gonzague tak celá léta spřádá plány a vymýšlí intriky, jak by se celého jmění Neversů zmocnil. Neštítí se ničeho, ze svatby se stane masakr a vlastní rukou zabije Gonzague vévodu de Nevers. Lagardere stačí zachránit dcerku vévody Auroru a uprchnout. To vše se stalo v roce 1699… a o šestnáct let později konečně přichází čas, kdy může Lagardere pomstít přítele a získat zpátky svou čest…
Schopnost konat zázraky vynese charismatické Benedettě koncem 17. století výsadní postavení v toskánském klášteře. Když její slabost pro mladou a živelnou Bartolomeu přeroste v nespoutanou vášeň, začíná hra plná intrik sahající do vyšších pater italské církve. Erotické drama legendárního Paula Verhoevena, natočené podle skutečného příběhu, si v hlavní soutěži festivalu v Cannes vysloužilo pro svou odvážnost bouřlivé reakce diváků i kritiků.
Královský dvůr za doby Ludvíka XIV. byl nabitý vášněmi, lascivností a nebezpečím. To se často ukrývalo pod sešněrovanými korzety, napudrovanými parukami a bohatými krinolínami dvorních dam, jež za svými vějíři uměly zamaskovat nejednu špinavost. A tak je tomu i v případě Královy zahradnice. Kate Winslet jako emancipovaná zahradnice Sabine De Barra je povolána do Versailles, aby pro krále Francie vytvořila zahrady dosud nevídané nádhery. Pro pobyt u dvora krále Slunce jsou ale potřeba hodně ostré lokty. Kate v roli Sabine musí obstát nejen jako profesionálka, která navrhne zahrady obdivované celý světem. Musí obstát i jako žena, která skrývá tajemství z minulosti. A jako vášnivá a emocionální bytost, která svou upřímností vnese do Versailles nebývalý rozruch a rozpoutá vlnu se zvláštní vlastností. Vlnu, jež umí smést toho, kdo ji rozpoutal.
Za svůj vztah k vdané ženě je mladý Jonathan Standish odsouzen soudním tribunálem své vystěhovalecké osady a na patnáct let poslán na galeje. Podaří se mu odtud uprchnout, na útěku ale padne do rukou pirátům, toužícím získat velký poklad, který je podle legendy ukryt v Jonathanově vesnici. Standish je proto nucen dělat pirátům průvodce výměnou za svůj život a slib bezúhonnosti pro osadu. Jonathanův otec, zvolený vůdce osadníků, ale tvrdí, že poklad neexistuje. Piráti však bez něj neodejdou.
Příběh lásky a cti. Zvítězí cit nad odvěkou nenávistí? Kouřící muškety, ukradené polibky a ti největší lumpové všech dob! Mezi rody Dooneových a Riddových leží už dlouho stará křivda. Jack Ridd byl Dooneovými zabit při potyčce na trhu a jeho rodina nezapomíná. Jednoho dne však John Ridd potká Lornu Dooneovou a zamiluje se do ní. Jejich lásku ale čekají těžké strasti a četné překážky...
Neprávem odsouzená Persephone se dočká záchrany, když se za ni během procesu postaví vrchní představená místního sesterstva. Ta zaručí, že se mladá dívka v komunitě žen oddaných Bohu změní a bude pykat za své hříchy. Zdá se, že život mladé dívky je zachráněn, ale to ještě ani zdaleka netuší, jaká nebezpečí na ni v jejím novém příbytku číhají.
V neklidných časech po smrti cara Borise Godunova se odehrává tento velkolepý historický příběh. Rusové jsou ve válce s Polskem a v Moskvě právě probíhá povstání proti polskému vojsku. Působivé zpodobnění historických událostí Vás ohromí dokonalou vizuální podobou a strhne svými napětím nabitými scénami.