Mladičký Vito Andolini jako jediný z rodiny ujde krutému osudu, který jeho rodičům připravil nelítostný sicilský kmotr Don Francesco Ciccio. Podaří se mu utéci do Ameriky, kde může začít jeho pozvolná cesta, na jejímž konci bude všemocný a obávaný Vito Corleone... O čtyři desítky let později třímá pevně ve svých rukou otěže obrovského impéria Vitův syn Don Michael Corleone, jenž se pokouší rozšířit svoji moc i mimo americké území, brání se pokusu úřadů o zamezení jeho vlivu i podnikání a zároveň se nemilosrdně potýká se zrádci ve vlastních řadách...

V květnu 1980 otevřel Fidel Castro kubánský přístav Mariel s jasným záměrem nechat některé občany odjet za příbuznými do USA. Do sedmdesáti dvou hodin bylo 3000 amerických lodí na cestě na Kubu. Brzy se ukázalo, že Castro přinutil majitele lodí, aby odvezli nejen příbuzné, ale i nejhorší kubánské vězně. Mezi 125 000 uprchlíky, kteří se vylodili na Floridě, bylo 25 000 trestanců. A jedním z nich byl i kubánský politický vězeň Tony Montana. Tony ale hned po příjezdu skončí ve vězení, kde dostane nabídku: zabije komunistu a drogová mafie ho dostane ven i s jeho parťákem. Tony Montana se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on.

Ukrást obří briliant v Antverpách je jedna věc, dostat ho přes Londýn do New Yorku druhá. Chlápek, který má transport diamantu na starosti, totiž holduje hazardu, v ilegálním boxerském ringu se schyluje k předem zaplacenému zápasu a na ukradený čtyřiaosmdesáti karátový diamant má zálusk další zloděj - chladnokrevný zabiják Boris. A pak je tu ještě Brick Top promotér ilegálního boxu, majitel prasečí farmy a jeden z nejodpornějších padouchů londýnského podsvětí. Svou práci má rád a rozumí jí - šestnáct prasat sežere mrtvolu rozřezanou na šest dílů za pár chvil a je jedno, jestli šlo o nepohodlného svědka, nebo boxera, který se nenechal knokautovat ve čtvrtém kole, jak bylo domluveno. Není divu, že v tomhle zápase o diamant veliký jako vyražené oko, brzy nejde o vítězství, ale o holé přežití. Nebo alespoň pohřeb vcelku.

V roce 1920 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volstedův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra tzv. prohibice, která trvala až do roku 1933 a kterou si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod. Asi nejznámější kapitolou amerických dějin té doby je úspěšný boj zvláštního zmocněnce ministerstva financí Eliota Nesse, který ve spolupráci s chicagskou policií učinil přítrž nezákonnému obchodu lihovinami, jenž byl v rukou Al Caponeovy organizace.

Cahil Tomruk žije v Hamburku ze dne na den. Když jednoho dne narazí autem do zdi a málem se přitom zabije, ocitne se na psychiatrické klinice a jeho lékař se snaží najít cestu z bludného kruhu pacientovy existence. A právě tady, na nemocniční chodbě, se Cahil seznámí s tureckou dívkou Sibel, která se pokusila o sebevraždu. Její rodina se řídí těmi nejortodoxnějšími představami o postavení ženy ve společnosti, ale Sibel zoufale touží po volnosti, kterou Evropanky považují za samozřejmost. Za jediné východisko považuje formální sňatek s mužem tureckého původu, a proto požádá Cahila o pomoc. Jenže vymknout se z rodinných pout není tak snadné, jak si dívka představuje, protože nikdo se nedokáže zcela vytrhnout z kořenů, z nichž vyrostl. A Sibel si v sobě nese nejen horoucí přání získat svobodu a překročit hranice národnosti a náboženství, ale také touhu po lásce.

Slevinovi se právě moc nevede. Jeho dům byl určený k demolici a on se vydává za svou přítelkyní, která má však již jiného. Aby se dostal z toho všeho, půjčí si byt svého přítele Nicka Fishera v New Yorku, zatím co on je mimo město. Avšak Nickova nepřítomnost přibude na seznam jeho problémů. New York je nebezpečné místo pro život, s podsvětím plným kriminálníků a gangsterů. Ale dva z nich jsou nejrespektovanější: Rabbi (Ben Kingsley) a Boss (Morgan Freeman). Kdysi partneři a nyní úhlavní nepřátelé. Jeden druhého obviňují z nedávných záhadných vražd bookmakerů. Mezitím se Slevin seznamuje se svou krásnou sousedkou Lindsey. Jejich flirt je však brzy přerušen, když se Bossovi lidé vrátí pro Nicka do jeho bytu. Nikdo neví jak Nick vypadá a Slevin gangstery nedokáže přesvědčit, že není ten koho hledají. Slevin se tak ocitne před Bossem a dostane onu příslovečnou nabídku, která se nedá odmítnout - Slevin zabije Rabbiho syna a jeho dluh bude splacen.

V období prohibice kvete v USA organizovaný zločin, který prorůstá do politiky. Stranický boss Lionel Leo opřený o podsvětí prakticky ovládá americké velkoměsto, ale vyrostla mu konkurence v klasickém mafiánovi italského původu Johnym Casparovi, který mu dosud za "ochranu" platil tučné výpalné. Leo odmítne Casparův požadavek na zavraždění Bernieho Bernbauma, který vychytrale těží z Casparových sázkových podvodů. Pomáhá mu v tom jeho sestra Verna, která má s Casparem poměr právě proto, aby bratra ochránila. Tom Reagan, Leova pravá ruka, zadlužený kvůli své sázkařské vášni, vidí v obětování Bernieho cestu k uchování Leovy moci, avšak váže ho utajované citové pouto k Verně. Casparovo komando se neúspěšně pokusí Lea zlikvidovat a Tom pochopí, že válka podsvětí by mohla pohltit jeho i Vernu. Přiznáním vztahu s Vernou Leovi, který se s ní chce oženit, začíná Tomova rafinovaná hra o vlastní život...

Ve třetí části rozsáhlého eposu o italsko-americké mafiánské rodině Corleonů je hlavní postavou Michael, který se po otcově smrti stal novým kmotrem. Píší se již sedmdesátá léta a Michael má dvě velká přání: vymanit svou rodinu ze světa zločinu a najít za sebe vhodného nástupce.

Postarší žebračku Jablečnou Anču zná a má ráda celá Broadway. Včetně šéfa tamního podsvětí Šviháka Daveho, který si u ní pravidelně, pro štěstí, kupuje jablko. Jenomže ošuntělá žena má tajemství. Má dceru ve Španělsku, jejíž výchovu platí z milodarů. Mladou dívku udržuje v přesvědčení, že její matka je bohatá a patří k privilegované vrstvě newyorské společnosti. Dívka ale přijíždí se svým španělským snoubencem a jeho otcem šlechticem do New Yorku navštívit svoji budoucí příbuznou. Švihák Dave přinucený snoubenkou Elizabeth konečně jednou udělat něco nezištně dobrého, zaplatí proměnu staré žebračky na elegantní dámu žijící v drahém hotelu, aby přesvědčili španělské grandy, že budoucí nevěsta skutečně pochází z dobré rodiny.

Divoké devadesátky. Šusťákové soupravy, pestrobarevná saka, velké magnetofony, videopřehrávače, kýčovitá dancefloor hudba, videopůjčovny na každém kroku, nové společenské poměry, záplava různých podvodníků, začínající organizovaný zločin a s ním spojené násilí a korupce. V tomto čase a prostředí anonymního slovenského maloměsta se odehrává příběh Laca Hundera – údržbáře v muzeu, který je hrdý na svou práci, ale kvůli své cholerické povaze se ocitne v nesprávném čase na nesprávném místě.

Film se odehrává kolem roku 1930, v období ekonomické krize v Londýně (v období, ve kterém se odehrávají i původní knihy) a předlohou mu bylo dalších sedm knih od P. L. Traversové. Ve filmu jsou děti známé z původního filmu, Michal a Jana, už dospělé. V Třešňové ulici žije Michal se svými třemi dětmi a vychovatelkou Ellen. Poté, co Michal prodělá osobní ztrátu, objeví se v rodině Banksových opět tajemná chůva Mary Poppins. Za pomoci veselého lampáře Jacka a svých jedinečných kouzelných schopností pomůže rodině znovu nalézt ztracenou radost a štěstí. Mary Poppins rovněž seznámí děti s celou řadou barvitých a svérázných postav, včetně své výstřední sestřenice Topsy.

Kanadský Montreal je novým domovem italské rodinky. Dcera tráví veškerý svůj volný čas u psychiatra a syn přemýšlením o tom, jak jim řekne, že je gay. Lépe než doma se cítí ve společnosti svého kamaráda, ke kterému se přestěhuje.