Chicago, 1916. Mladý ocelářský dělník Billy (Richard Gere) utíká spolu s dospívající sestrou Lindou a svou dívkou Abby poté, co ve rvačce zabije předáka. Trojice, jež se vydává za sourozence, se přidá ke skupině sezonních dělníků na texaském ranči, jehož majitel (Sam Shepard) postupně podléhá kouzlu Billyho dívky. Prchlivý mladík vidí v rančerově citu k Abby příležitost skoncovat s nuzným životem, jeho pragmatické rozhodnutí však nutně přináší osudové následky. Druhý snímek Terrence Malicka, po jehož dokončení se nejtajuplnější z filmových režisérů na dvacet let odmlčel, bývá nezřídka označován za kinematografické dílo s nejkrásnější kamerou v dějinách filmu. Oscarem oceněný kameraman Nestor Almendros je (spolu se samotným Malickem) autorem uhrančivě krásných elegických kompozic snímaných v okamžicích pověstné „magické hodiny“ během západu slunce a těsně po něm.
Mohammad, chlapec asi desetiletý, tráví školní rok v teheránské internátní škole pro slepé. Na prázdniny se těší domů na venkov, kde ho čeká láska babičky a dvou sester. Ovdovělý otec si však mezitím zařizuje nový život a zvídavý, ale slepý syn mu plány na ženění s bohatší nevěstou jen komplikuje. Zatímco malý Mohammad, ochuzený o důležitý fyzický smysl, vnímá zbývajícími smysly všechno kolem sebe jako malý zázrak, jeho otec je vnitřně zaslepený svým jediným cílem. Aby se Mohammada zbavil, odveze ho jedné noci z domova tajně. Nechápe, že se zbavuje toho nejcennějšího, co má. A bude muset ujít ještě kus cesty po svém osudu, než svého syna opět najde
Nejdiskutovanější severský film tohoto roku odvážně popisuje moderní život a lidskou zranitelnost v současném Finsku. Silná témata, jako odvaha a nalézání těžké cesty k odpuštění, hrají ústřední roli ve vzájemně se prolínajících epizodách o nezaměstnanosti, alkoholismu, depresi a drogové závislosti. Podobně jako v krátké povídce Lva Tolstého Faux billet, která inspirovala klasický film Roberta Bressona LALRGENT (1983), film Paha maa sleduje cestu, na jejímž počátku je nespravedlnost. Ačkoliv je na počátku řetězce událostí padělaná bankovka, důležitější propojení mezi postavami a okolnostmi pramení z jejich práce (či z jejího nedostatku) a ze stresových situací, které v práci zažívají. Podobně jako jeho krajan Aki Kaurismäki zkoumá režisér Aku Louhimies lidský rozměr práce v mnoha jejích podobách.
Bez ohledu na to, co přinášely vlny času, věděli tři surfující kamarádi z Kalifornie - Matt, Jack a Leroy, že budou držet spolu. A že budou připraveni na to, až k pobřeží konečně dorazí vzácná, dvacet stop vysoká vlna...
Světově uznávaný americký architekt Stourley Kracklite přijíždí se svou manželkou do Itálie, aby v Římě připravil velkou výstavu věnovanou francouzskému neoklasicistnímu architektovi Etienn-Louis Bouléemu. Boulée se proslavil velkolepými projekty, využívajícími majestátní geometrické tvary a hru světla. Získal však také pověst architekta, který většinu svých plánů nebyl schopen nikdy realizovat, a proto upadl na téměř dvě století v zapomnění. Ve 20. století opět inspiroval moderní architekturu, ale také projekty Benita Mussolliniho a Hitlerova dvorního architekta Alberta Speera. Kracklite má ambici vrátit Bouléeho dílo do panteonu dějin architektury. Během devíti měsíců příprav velkolepé výstavy však musí čelit nejen tvůrčím problémům a intrikám italských kolegů, ale také manželské krizi a stupňujícím se bolestem břicha.
Jack (Daniel Day-Lewis) žije se svou šestnáctiletou dcerou Rose (Camilla Belle) na opuštěném ostrově. Snaží se ji uchránit před nástrahami okolního světa, ale s jejím dospíváním se to stává nemožné. Poté co Jack pozve svou přítelkyni Kathleen (Catherine Keener) a její syny, aby s nimi žili, Rose se cítí zrazena a začne vyvádět. Situace se vymyká kontrole a Jack je přinucen jednat…
Oheň zahřívá, ale i pálí... Simon studuje na prestižní škole. Jeho spolubydlící z koleje ho zasvětí do nového, zářivě pestrého světa hudby, festivalů, klubů a komunit hippies. Život v lehkém závoji marjánky u velkých táboráků vypadá nezvykle bezproblémový a skvělý!