Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.
Jeden z nejlepších filmů legendárního režiséra Billyho Wildera líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové po comebacku, která si za tímto účelem najme neúspěšného scénáristu Gillise. Jízlivě přesný portrét specifického filmařského zákulisí získal z 11 nominací tři Oscary.
Stalo se to jedné noci v kalifornském přístavu San Pedro, kde byla zmasakrována posádka argentinské pašerácké lodi. Stop pro policii zůstalo proklatě málo: loď vyletěla do povětří a z dvaceti sedmi mužů tu přežili jen dva: kulhavý pouliční zlodějíček Verbal a jeden z členů posádky umírající v nemocnici na popáleniny a blouznící v maďarštině. Začalo to ovšem mnohem dřív – newyorská policie je možná zkorumpovaná, ale není hloupá, a tak už nějakou dobu prověřovala skupinku podezřelých, těch mužů zločinu, kteří jsou vždycky první na ráně. Byli to prohnaný elegán Keaton, horkokrevný McManus, drzý Hockney, nevyzpytatelný Fenster a bezvýznamný Verbal. Policie je podrobila důkladnému výslechu, ale s každou novou informací se pátrání jen zkomplikovalo. Podezřelé spojuje série zločinů v New Yorku, ale kde jsou ukradené smaragdy?
Co znamená ten zvláštní sen samotářského profesora Borga v úvodu filmu? Tato scéna, k níž Bergmana inspiroval jeho vlastní sen, zatížená temnou symbolikou a surrealistickými záhrobními rekvizitami, jako by jednoznačně znamenala předpověď brzké smrti. Vše tomu nasvědčuje: vylidněné město, zastavený čas ve slepémciferníku hodin bez rafijí i Borgova vlastní živá mrtvola, která se na něj sápe z rakve. Avšak zpráva vyslaná snem je něčím víc: naléhavým vzkazem o neodčiněném dluhu, který musí Borg nejdřív splatit životu, než zemře. Sen tu funguje jako spouštějící signál k zahájení namáhavého sestupu do nitra na cestě k pravdivému sebepoznání a přehodnocení dosavadní existence.
Alabama třicátých let je rozdělena rasovou nenávistí na bílých a černých. Hladinu rozvíří zpráva o znásilnění bílého dívky. Z brutálního činu obviní černocha a proces má být výstrahou. Obhajoby se ujal bílý advokát Finch. Má nezvratné důkazy o nevině svého klienta, to se však nehodí do plánu rozvášněného davu.
Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.
Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12
Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí...
Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…
Harry a Sally si jsou při prvním střetnutí protivní. Sally rozčilují Harryho úvahy o sexu. Setkávají se náhodně po letech a postupem času se z nich stanou přátelé. Když se Sally rozejde se svým přítelem, musí ji Harry utěšovat, až se z nich stanou milenci proti jejich vůli
Nejtragičtější den v olympijských dějinách, masakr izraelských sportovců v roce 1972 v Mnichově, který měla na svědomí palestinská teroristická organizace Černé září, se nesmazatelně vepsal do historie dvacátého století. O událostech, které následovaly, toho v učebnicích dějepisu nebo dobovém tisku mnoho nenajdete. Sérii nájemných vražd proti strůjcům atentátu, které naplánovala a provedla izraelská tajná služba, v mistrovsky napínavém thrilleru zmapovala režisérská legenda Steven Spielberg.
Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...
Frank Farmer má rád věci pod kontrolou. Konečně, jako bývalý agent tajné služby chránil dva prezidenty a mnoho dalších významných osob. Jeho povolání profesionálního osobního strážce jej nutí mít přehled o každém detailu své činnosti. Nesmí dát protivníkovi žádnou šanci. Své úkoly plní přesně a bez problémů. Až do chvíle, kdy se setkává s Rachel Marronovou. Rachel je superhvězda populární hudby a její kariéra neustále stoupá. S popularitou přicházejí věci obvyklé – manažer, novináři, spousta nových známých – i věci méně zvyklé, jichž se bojí každý slavný člověk - nevyzpytatelní fanouškové. Od jednoho z nich začíná Rachel dostávat bláznivé dopisy s poněkud nebezpečným podtónem. Musí se postarat o svou bezpečnost. Rachel chce osobního strážce – a nejlepší je Frank Farmer. Tak se setkají dva špičkoví profesionálové. Oba očekávají, že budou vůdčí osobností tohoto vztahu. Neočekávají, že se do sebe zamilují...
Susan Stone je krásná, nadaná i zajímavá maloměstská hvězdička, která od mala touží být televizní hvězdou. Svatba, manžel, rodina či přátelé jsou jen velmi nadměrným a nepotřebným faktorem. Za svým snem si totiž půjde i přes mrtvoly...