Klasický příběh lásky a nenávisti líčí osudy pěti krásných sester Bennetových, které jejich matka (Brenda Blethyn) vede pevnou rukou k životnímu názoru, podle něhož je žena šťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. Jediná Elizabeth (Keira Knightley) se tomuto modelu zatím úspěšně vzpírá, plně podporována dětinským otcem (Donald Sutherland). Když se v blízkém zámečku zabydlí svobodný a hlavně bohatý pan Bingley, všichni Bennetovi v čele s maminkou zavětří šanci na výhodný sňatek. Nejstarší dcera Jane (Rosamund Pike), citlivá a krásná dívka panu Bingleymu okamžitě podlehne. Mladší Elizabeth se zase zamlouvá jeho přítel, pan Darcy (Matthew Macfayden), který ovšem vypadá jako ukrutný snob a navíc má podle všeho prsty v krizi, která později naruší vztah Jane a pana Bingleyho. Je možné jednoho člověka stejně vášnivě nenávidět jako milovat?
Sídlo hraběte Draculy v Transylvanii sotva někdo objeví. V 15. století žil kníže Vlad, který se proslavil jako obratný diplomat, statečný bojovník proti pohanům a také jako nesmírně krutý muž se zálibou v napichování protivníků na kůl. Jeho postava prý inspirovala koncem minulého století spisovatele Brama Stokera k napsání dnes již klasického románu o upírech - Draculy. Ten je zde zosobněním zla, proti němuž se postaví skupina odvážných lidí v čele s profesorem Van Helsingem. Režisér Coppola se rozhodl jako první natočit Stokerův román v celé jeho šíři. Hrabě Dracula je v podstatě milující muž, který tragicky přišel o svou celoživotní lásku a v žalu proklel Boha za jeho krutost. Po staletích neklidného bloudění se dostává do Anglie, aby zde hledal odraz své dávné lásky. Převtělováním ve vlka, netopýra či mlhu nachází další kandidáty upírského života. Konečná bitva o duši krásné Miny proběhne v transylvánských horách, kde se Dracula se svojí vyvolenou chce ukrýt
Úředník jedné realitní kanceláře Jonathan Harker dostává za úkol zprostředkovat prodej nemovitosti. Kupcem má být nějaký hrabě Dracula, který žije na svém sídle v Karpatských horách. Mladý muž se proto se smlouvou v kapse vydává na dalekou cestu za uzavřením obchodu. Po příchodu na zámek ho zarazí podivné chování hraběte. Již první noc zjišťuje, co se za tímto neobvyklým chováním skrývá...
Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií.
Dlouholetý spor mezi upíry a vlkodlaky nabývá nových rozměrů, začínají krvelačné hody, boj zapovězené lásky a čas na velkolepou pomstu. Pečlivě střežená tajemství byla prozrazena a odhodlání jednoho zrazeného upířího válečníka znovu rozžehlo plamen staletí trvající války podlých predátorů. Nenasytná nesmrtelná touha přijít na odhalení prapůvodu sporu mezi upíry a vlkodlaky odkrývá nová znepokojivá fakta. Minulost byla zkrátka velice zapeklitá a budoucnost možná odhalí zcela novou rasu, takovou, jakou ještě nikdy nikdo neviděl.
Delft, Nizozemsko, 1665. Po otcově oslepnutí přichází sedmnáctiletá Griet do města, aby přijala místo služky v domě malíře Johannese Vermeera. Vnitřně osamělý umělec brzy objevuje, že plachá služebná má nejen cit pro barvy a kompozici, ale že dokáže chápat i jeho složitý vnitřní svět. Hodiny společně strávené v malířově ateliéru se mění ve vzácný čas prodchnutý mlčenlivým souzněním. Mezi Griet a umělcem vzniká křehký vztah, který malířova rodina - především jeho žárlivá, majetnická a věčně těhotná manželka Catharina - nemůže nevycítit. Griet však zaujme i Vermeerova bohatého intrikánského mecenáše van Ruijvena, který malíře donutí, aby dívku namaloval. Začíná vznikat jeden z nejobdivovanějších a nejtajemnějších obrazů světa Kameraman filmu Eduardo Serra získal Cenu Asociace losangeleských kritiků a ocenění na MFF v San Sebastiánu, kde režisér Peter Webber získal cenu C.I.C.A.E. Film byl nominován na Cenu Alexandera Kordy za nejlepší britský titul roku.
Před padesáti lety, v roce 1947, žila Lenny v Láhauru a bylo jí 8 let. Brtiská nadvláda nad Indií se tehdy začala hroutit. Jenže spolu se zprávami o blížící se nezávislosti země, se šířily také zvěsti o rozdělení Indie na dvě země - Pákistán a Indii. Hindové, muslimové a sikhové, kteří žili po staletí spolu v míru, se náhle začali dožadovat kousku Indie pro sebe. Tyto bouřlivé události sledujeme očima malé Lenny, jejíž rodiče jsou pársové, a jsou tak ušetřeni bezprostředního nebezpečí. Jejich přátelé a blízcí ovšem takové štěstí nemají....
Před dvěma lety dobyl film Noční hlídka, první díl fantasy trilogie režiséra Timura Bekmambetova celý filmový svět. Tisíce fanoušků okouzlilo propojení moderní sci-fi, fantasy a východních mytologií. Denní hlídka pokračuje ve vyprávění příběhu o souboji Světlé a Temné strany, který se odehrává v současném Rusku, ale v podstatě i napříč celými dějinami civilizovaného světa.
Vyšinutý vědec Gustav Niemann uteče z vězení, ovládne ředitele pojízdné komory hrůzy a brzy oživí nechvalně proslulého hraběte Drákulu, zmrzlé Frankensteinovo monstrum a Vlčího muže.
Bronx jako by se měnil na čtvrť pro boháče. Jenže tři místní borci mají pro strach uděláno, odhalí děsivý plán a nedopustí, aby někdo vysál život z jejich čtvrti.