Mladá dívka Maud pracuje od dětství jako pradlena v londýnské prádelně, kde se postupně vypracovala až na pozici mistrové. Spokojeně žije s manželem Sonnym a synem Georgem a vlastně jí ani v životě nic nechybí. Vše se změní v okamžiku, kdy se náhodou připlete k protivládnímu protestu „sufražetek“ bojujících za volební práva žen a jejich práva ve společnosti, která jsou ale v té době vytrvale odmítána. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a snaze získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit doposud spokojený život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. Všemi opovrhovaná ale dál vytrvává ve svém boji i za cenu, kterou doposud musela zaplatit.
Stačí letmé a nechtěné setkání s bývalým spolužákem Zavitzem a z úspěšného washingtonského právníka Roberta Deana se stává „nepřítel státu“ číslo jedna. Rozsudek nad ním vynesl vysoký úředník všemocné National Security Agency Reynolds, který nechal v zájmu demokracie zavraždit kongresmana. Mírumilovný Dean nechápe, proč je z něj najednou štvanec s hordou skvěle vycvičených agentů v patách. K jeho polapení je zmobilizována i nejmodernější technika včetně supercitlivých špionážních satelitů. Proč? Reynolds se domnívá, že Zavitz stačil krátce před svou násilnou smrtí předat mladému právníkovi videokazetu se záznamem vraždy kongresmana. Dean si může na první pohled vybrat – buďto se dříve či později promění v mrtvolu bez totožnosti, nebo rychle vydá zabijákům z NSA to, po čem pasou.
Předlohou pro film byl skutečný příběh Roberta Edwarda Cranea (1928-1978), který začínal jako bubeník a který se přes kariéru v rádiu dostal k herectví. Jeho posedlost po erotických zážitcích a sexuálních hrátkách mu poškodila pověst, narušila osobnost a zřejmě se stala i příčinou jeho násilné a nikdy neobjasněné smrti. Snímek je varovným příběhem o zhoubném vlivu popularity na ukojení nezřízeného chtíče i o tom, jak zničující může být setkání s nesprávným člověkem. Tomu ostatně odpovídá i barevné ladění filmu. Od počátečních jasných a optimistických barev přes temnější a kontrastnější prostředí striptýzových klubů až k poslední scéně, kdy filmaři použili speciální odbarvovací efekt. Pro současného diváka jsou zajímavé ukázky autentické dobové videotechniky, včetně prvního barevného projektoru Sony. Film usiluje o realistický obraz rozporuplné Craneovy osobnosti, k čemuž mohlo pomoci i to, že se režisér radil s hercovým synem Bobem.
Parodické zobrazení pohnutých osudů přední mafiánské rodiny, která se z chudých sicilských přistěhovalců vypracovala na nejvýkonnější zločineckou organizaci ve Spojených státech.
S nástupem Rodriga Borgii na papežský stolec se dostává rod Borgiů k téměř neomezené moci. Borgia se coby papež Alexandr VI. nezdráhá použít jakýchkoliv metod, aby dostal své veřejně přiznané levobočky na výhodné posty. Jeho nástrojem v boji s protivníky jsou jedy a dýka syna Cesareho. Když však Alexandr VI. sám umírá na otravu, je to konec takřka celé rodiny nenáviděných Borgiů...