Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.
Na první pohled jsou Burnhamovi šťastnou rodinou, jejíž život je zalit sluncem. Pohodlný dům, auto kvalitní značky, půvabná dospívající dcera, studující na správné škole, rodiče úspěšní ve svém povolání. Nikdo se tedy nediví, že paní Burnhamová (Annette Bening) je věčně samý úsměv - alespoň na veřejnosti. Ve skutečnosti je ale všechno jinak. Obraz dokonalosti matce Carolyn a dceři Jane neustále kazí otec Lester (Kevin Spacey). Není tím ramenatým, snědým "plejbojem" a co je horší, začíná stále častěji dávat najevo, že se mu nedaří a že je nespokojen se svým životem. Dokud jen odmítá roli, kterou stovky jemu podobných odevzdaně hrají, aby měli klid, je to pro rodinu sice obtížné, ale únosné. Ještě včera nerozhodný a zakřiknutý Lester se ovšem rozhodne "krizi středního věku" řešit nečekaně radikálně. Dojde mu totiž, o co v životě jde: o splnění snů a tužeb, které člověk má. Lester už nikdy nebude ubožák!
Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.
Píše se rok 1963. Beatles v USA ještě nejsou známí a diskotékám kralují latinsko-americké tance. Do letoviska horského hotelu přijíždí na prázdninový pobyt 17letá Frances, všemi přezdívaná Baby, se sestrou Lisou a s rodiči. V hotelu se vyučují klasické tance, či tance z Latinské Ameriky, ale personál vyznává nejraději úplně jiný druh tance – tzv. dirty dancing (hříšný tanec). Baby se seznámí s tanečním instruktorem Johnnym a prožije nejen svou první lásku, ale i proměnu z „ošklivého káčátka“ na sebevědomou mladou ženu.
Čtyři ženy se opět setkávají po dlouhých letech odloučení, aby si oživily vzpomínky na jedno krásné léto svého mládí, které ovlivnilo jejich další životy. Děj, vyprávěný hlasem Samanthy, nejzáhadnější a nejcyničtější ze čtyř přítelkyň, je dynamický, vtipný i dojemný. Retrospektivními sekvencemi se divák ocitá v jejich dětství, když jako dvanáctileté začaly objevovat velký svět soupeření s matkami, objevování kouzla opačného pohlaví, problémy s vlastním sebevědomím a především ohromující zjištění, že dospělí nemají vždycky pravdu.
Mladíček Telly je posedlý získáváním nezletilých panenských milenek. Kromě jiných předností to pro něj znamená jistotu, že se nenakazí nějakou pohlavní chorobou. Právě on však nevědomky šíří AIDS...
Willie Conway, jenž se živí v New Yorku jako barový pianista, přijíždí za svými kamarády, kteří zůstali v rodném městě. Tráví s nimi několik večerů, vyplněných popíjením a nezávazným plkáním, jež se točí většinou okolo „nádherných holek“, modelek a dívek z časopisů, o nichž všichni sní a přitom vědí, že jsou nedostupné.
Joel Goodsen zůstává sám. Rodiče odjeli a nevrátí se dříve než za týden. Ještě nikdy neměl holku, a tak je jeho první starostí, aby nějakou s pomocí kamarádů sehnal. Jeden z nich zavolá prostitutku. Joel musí otevřít černošce s mužským hlasem a není to jeho první zkušenost se sexem, která ho deprimuje. Potíže totiž teprve začínají.
Psychologický příběh šestnáctiletého chlapce, tělesně mírně postiženého, který přichází kvůli problémům s matematikou do internátní střední školy. Benniho problémy jen umocňují jinak přirozený průběh puberty. Zpočátku nemá přátele, stane se terčem posměchů pro spolužáky - "frajery". Jeden z nich, spolubydlící Janoš, pochopí, že Benni je správný kluk. On sám však musí překonat samolitost, neboť mu velmi záleží hlavně na pěkné spolužačce Maleně. Dokonce vyhraje těžký konkurenční boj s Janošem, kterému se Maleně také líbí. Benni se postupně mění, dozrává, zapadne do kolektivu kluků, se kterými společně poznává lákavý svět dospělých mužů. Přestože se stále boří s matematikou, odmítá odejít na jinou školu a nakonec vše zvládne.