Společenství vlků působí povědomě až do okamžiku, kdy si hrdinka obleče červenou kápi, vydá se přes hustý les za babičkou a musí si dávat pozor na vlky. Pak pochyby zmizí a lze si tuto svéráznou variaci na Červenou Karkulku vychutnal se vším všudy. Vztah mladé dívky Rosaleen s její babičkou dalece přesahuje hranice vytyčené pohádkou, stejně jako mluvící vlk není jen místní kuriozitou. Podmanivý film Neila Jordana (Hra na pláč, Snídaně na Plutu) nabízí otevřeně psychoanalytickou hru s jednoduchým pohádkovým příběhem, v níž je všechno podřízeno propracované vizuální stylizaci, netradičnímu vyprávění a především důmyslným dialogům.
Klára chce jediné, a to je klíč – takový, který otevře skříňku, ve které se skrývá dar od její zesnulé matky. Zlatá nit, kterou napne její kmotříček Drosselmeyer o Štědrém večeru, ji k tomu klíči zavede – jenže ten v mžiku zmizí do záhadného a fantastického paralelního světa. Právě tam se Klára setká s vojákem a louskáčkem Filipem, armádou myší a regenty, kteří spravují tři říše: Říši sněhových vloček, Říši květů a Říši sladkostí. Klára s Filipem musí vstoupit do Čtvrté říše, kde panuje krutá Perníkářka, získat Klářin klíč a pokud to bude možné vrátit nestabilnímu světu harmonii.
Roger navrhuje počítačové hry. Anita navrhuje luxusní módu v salónu démonické Cruelly De Vil. Bez přičinění svých psů by se ti dva v obrovském Londýně nikdy neseznámili. Naštěstí se Rogerův dalmatin Pongo na první pohled zamiloval do Anitiny dalmatinky Perdy a i když jeho vzplanutí zpočátku přineslo majitelům několik roztomilých nepříjemností (jako například podzimní koupel v jezírku uprostřed parku), všechno se rychle v dobré obrátilo. Zalíbení v sobě totiž našli nejenom dalmatinové, ale i Roger s Anitou. Je po svatbě. Zatímco Anita je teprve těhotná, Perdy už povila hromadu roztomilých štěňátek. Všichni jsou šťastní a film by v tu chvíli mohl skončit, kdyby do děje razantně nevstoupila ďábelsky proradná a zlá Cruellla. Již dávno ztratila zdravý rozum a místo srdce má nejspíš kus chladného mramoru. Od jisté doby je posedlá zvrácenou touhou po kožichu z jemných kůžiček štěňátek dalmatinů.
V jedné vesnici žili tři bratři - Petr, Pavel a nejmladší Till, kterému se posmívali, že je hloupý. Tillovi bratři šli do lesa kácet dříví a potkali tam žebráka. Hrubě ho odmítli a on jim začaroval sekeru. Pak šel do lesa Till a s žebrákem se rozdělil o své jídlo. Ten se mu odměnil tím, že mu ukázal strom, pod kterým najde zlatou husu. Till ji donesl do vesnice, ale všichni vesničané, chtiví zlata, chtěli huse vytrhnout alespoň jedno pírko. Till zamířil i s husou a průvodem lidí k zámku, kde žila smutná princezna Luisa. Zemřela jí matka, král propadl žalu a všechny komandovala zlá teta. Chtěla Luisu provdat, ale žádný z nápadníků se princezně nelíbil. A tak vyhlásila, že se Luisa provdá za toho, kdo ji přiměje se usmát. Zatím se to nikomu nepodařilo. Když na zámek přišel Till se svým průvodem a na husu se chtivě vrhla lakomá teta, Luisa se neubránila smíchu.
Holčička Pippi Punčochatá se většinu svého života plavila po moři kolem celého světa na lodi, jejímž kapitánem byl její otec. Jenže jednoho dne se jejich loď dostala do bouře a tatínka odnesly vlny pryč. Dívka se proto vydává na pevninu do rodné vily Vilekuly, kde chce počkat na otcův návrat společně se svým koníkem a opičákem panem Nilsonem. Kvúli své veselé povaze a netradičnímu chování však brzy vzbudí pozornost u jedné všetečné dámy, která ji chce stůj co stůj nechat přemístit do dětského domova. Společně s Annikou a Tommym, dětmi ze sousedství, pak Pippi prožívá jedno menší či větší dobrodružství za druhým.
Jedenáctiletý North má už dost svých nevšímavých rodičů, a tak se rozhodne za pomoci advokáta najít rodiče nové. Protože je chytrý a šikovný chlapec, je o něj poměrně slušný zájem. Jemu se však nelíbí ani v miliardářské domácnosti, ani u Eskymáků…
Blíží se Štědrý den, rodiče chystají dárky a malá Anežka zatouží po panence z výkladní skříně. Netuší, že vysněnou Dorotku má ve své moci tajemný panák. Proměnil se v Našeptavače, který se dívence zjevuje, navádí ji ke lhaní, odmlouvání a necitelnosti. Pokaždé, když Anežka někomu ublíží, jeho moc sílí. Panenka se jí vzdaluje čím dál víc. Ale i Anežka sobě. Nakonec je jenom na ní, zda pohádka bude mít dobrý konec…