Rok 1939, dusot vojenských bot rezonuje celou Evropou. Nacistické Německo splétá svou pavučinu, dochází k anexi Rakouska a napadení Polska. Velká Británie a Francie mu vyhlašují válku. Fyzik Albert Einstein, žijící v azylu ve Spojených státech, se obává o osud vědeckého pokroku v Evropě. Po upozornění jedním z bývalých studentů se rozhodl varovat prezidenta Franklina Roosevelta, Francouzi a Němci zanedlouho odhalí tajemství atomového jádra a budou tak moci vyrobit novou zbraň nepředstavitelné síly. Němečtí, stejně jako francouzští vědci potřebovali pro svou práci těžkou vodu, velmi vzácnou látku vyráběnou v Norsku, v jediné továrně na světě. Šlo o nejneuvěřitelnější a nejutajenější bitvu druhé světové války, o které se mluví jako o „Bitvě o těžkou vodu“. Kdo bude mít těžkou vodu, získá kontrolu nad atomem.
V roce 1939 inicioval Říšský vůdce SS Heinrich Himmler zřízení koncentračního tábora Ravensbrück. Toto místo nacházející se devadesát kilometrů na sever od Berlína bylo určeno převážně ženám... Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň...
Dokument zachycující dobu od mnichovské dohody 1938 k osvobození roku1945, návrat prezidenta Beneše a období budování.