Podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie natočil Béla Tarr sedm a půl hodiny trvající veledílo Satanské tango, jímž na sebe upozornil také za hranicemi Maďarska. Film se odehrává stejně jako Zatracení (1988) v posttotalitní pusté krajině, již rozbahňuje neustálý déšť a drásá drsný vítr. Příběh hříšné vesnice je rozvržen do dvanácti kapitol, jež můžeme rozdělit na dvě poloviny, což odpovídá pravidlům tanga (šest kroků dopředu, šest kroků dozadu). Především v první části Tarr paralelně vypráví osudy jednotlivých postav, které směřují k jasně danému bodu - příchodu lžiproroka Irimiáše a jeho kumpána Petriny. Z několika úhlů pohledu sledujeme toto dlouhé čekání na člověka, jehož se obyvatelé chátrající vesnice obávají.
Ostap Bender a s ním další, hledají jedno z dvanácti křesel, do něhož jeho někdejší majitelka ukryla briliantový poklad. Hledání je dobrodružné a místy zmatené. Pravý kus nábytku jim stále uniká a stále více se zdá, že vždy, když už jsou pokladu ukrytému v křesle blízko, tak se vše zamotá a nemají nic. Jedna komediální situace střídá druhou. Na konci pouti se jistý Vrabčinský, jeden z hledačů křesla, pokusí jednoho společníka odstranit. Jak to dopadne s tím odstraňováním, je až v dalším díle, pojmenovaném autory Zlaté tele. V posledním křesle dvanáctém křesle, které stálo v klubu železničářů, žádné brilianty nejsou. Nakonec vyjde najevo, že právě za ně byl klub postaven.
Jedno mrknutí znamená ano, dvojí mrknutí ne - tenhle jediný způsob komunikace zbyl Jean-Dominiquesovi Baubymu, šéfredaktorovi časopisu Elle a otci dvou dětí, poté co byl stižen mozkovou mrtvicí, kvůli níž ochrnul na celé tělo. S výjimkou jednoho očního víčka. Pomocí dvou specialistů a lidí z jeho blízkého okolí se učí opět integrovat do společnosti a rozhodne se prostřednictvím ojedinělé komunikační metody nadiktovat román.Tento film je založen na skutečných událostech a byl natočen podle stejnojmenného bestselleru Jean-Dominiqua Bauby. Rovněž byl soutěžním snímkem na filmovém festivalu v Cannes 2007 a Julian Schnabel získal cenu za nejlepší režii.
Stydlivá šestnáctiletá dívka se vydá ve stopách svojí rebelantské mámy a zveřejní anonymní pamflet proti sexismu, se kterým se ve škole denně potýkají všechny studentky.
V tomto Altmanově gangsterském příběhu, jenž vypráví o zamilovaných psancích odsouzených k smrti, hrají hlavní roli zločinci z doby Velké deprese T-Dub (Bert Remsen), Chicamaw (John Schuck) a Bowie (Keith Carradine), kteří po útěku z vězení vylupují banky. Nejprve se mezi jednotlivými loupežemi ukrývají u Dee Mobleyho (Tom Skerritt) a Keechie (Shelley Duvall) a následně u Mattie (Louise Fletcher). Stále senzačnější zprávy o jejich loupežích bez kapky krve je však donutí rozdělit se.
Co se stane, když světově proslulý vědec zdrcený ztrátou nejstarší dcery napíše knihu, která prokáže neexistenci boha? Příběh filmu, který vychází z biografie Charlese Darwina od Randala Keynese, popisuje vznik jeho mistrovského kousku "O původu druhů". Osudy celého světa byly, ale také nemusely být ovlivněny revolučním teoretikem z malé anglické vesničky, jehož "věděcká víra" byla denně konfrontována s dogmatickými názory silně nábožensky založené manželky. Hlavní postavy ztvární skuteční manželé Paul Bettany a Jennifer Connelly.
Čtyři ženy nacházejí sílu prostřednictvím svého zvláštního přátelství. Všechny hledají to pravé - opravdovou lásku. Jedna si myslela, že ji našla, ale muž ji opustil kvůli jiné ženě. Další dvě jsou úspěšné podnikatelky, ale jejich milostný život je v troskách. Poslední z nich je rozvedená a začíná flirtovat s velmi atraktivním sousedem.
Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta.