Hrdiny vizuálně vytříbeného vyprávění nového filmu Kim Ki-duka jsou dva mladí lidé, jejichž náhodné setkání přeroste ve zvláštní milostný vztah. Mladík Tae-suk vlastní jen silnou motorku, s níž objíždí různé městské čtvrtě a vyhledává prázdné byty. V těch pak stráví nějaký čas. Nají se a na oplátku vypere prádlo a spraví rozbité věci. Snaží se zmizet před návratem majitelů, což se mu ne vždy zdaří. V jedné domněle prázdné vile se setká s týranou manželkou bohatého muže... Kim Ki-duk natočil snímek během velmi krátké doby; nenápadnou formou v něm nabízí osobitou meditaci nad násilím, nespravedlností a krutostí, v níž se převracejí role.

Natočen podle stejnojmenného románu Alice Walkerové, oceněného Pulitzerovou cenou. Bohatě strukturovaný děj, zahrnující několik desetiletí, vypráví příběh Celie, nevzdělané venkovské ženy z amerického Jihu. Po vynuceném sňatku s hrubým mužem, kterého musí oslovovat pane, se Celie uzavírá do sebe a se svým trápením se svěřuje pouze Bohu. Až přátelství se dvěma skvělými ženami jí dodá sílu, z níž čerpá sebedůvěru a schopnost odpustit.

Minimalistický snímek o zatčení, uvěznění a společném útěku tří naprosto odlišných mužů: Zacka, Jacka a Boba.

Autobus přiváží do státní věznice novou várku trestanců. Otřesné podmínky a poměry, které ve věznici panují, zajímají jednoho z nováčků. Po nějaké době jsou všichni v šoku – právě on se představí jako nový ředitel věznice. Vzdělaný a zásadový Henry Brubaker zahájí boj se systémem, v němž vedoucí pracovníci zneužívali svého postavení k osobnímu obohacování a vytvořili krutý vnitřní řád: znepřátelili vězně mezi sebou rozkastováním na bezprávné a mocí nad spoluvězni obdařené loajální „pomocníky“. Brubaker, zprvu podporovaný guvernérem, usiluje o reformu s cílem, aby trest skutečně sloužil k nápravě vězňů. Postupně získává na svoji stranu vězně i některé pracovníky bývalého vedení. Vyvolá však odpor těch, kteří dosud těžili z privilegií, ale i státní komise pro vězeňství, prolezlé politikařením. Dramatické události, které tím vyvolá, vedou k vyhrocení situace…

Pianistka Traude Krüger vyučuje již 60 let hru na klavír v jedné ženské věznici. Až to skoro vypadá, že si sama odpykává trest. Když má začít vyučovat uzavřenou, nevypočitatelnou a agresivní Jenny, která sedí za vraždu, zprvu to odmítne. Ale v okamžiku, kdy tuto vzpurnou dívku uslyší hrát, změní své rozhodnutí. Její nadání je zcela zřejmé a je ukryto pod slupkou drsné holky s násilnickými sklony k sobě samé, ale i k okolí. Hodiny klavíru vypadají spíše jako vzájemné měření sil. A tak se pustí do boje: proti sobě, ale i do boje společného, neboť v sázce je důležitá klavírní soutěž, během níž zbývají Jenny právě 4 minuty, aby dokázala něco, co by od ní nikdo - ani samotná Traude - nečekal.

Život nočního hlídače Koistinena se odvíjí v nudném koloběhu, který díky jeho čestnosti, dobrotě a soucitu občas naruší snad jen předem prohraná rvačka v zájmu spravedlnosti. Jednotvárná práce, osamělý domov a pivo u stánku po návratu ze služby jsou jeho každodenní rutinou. Jednoho dne ale Koistinen potkává ženu, která vplyne do jeho života s takovou přirozeností jako by jim setkání bylo souzené a vše náhle vypadá nadějněji. Dlouho ale netuší, že se mu stane osudnější, než by si sám dokázal představit. Namísto osudové lásky ho však čekají jen zločinecké intriky. Přes všechnu nespravedlnost si však Koistinen zachovává svou čest i naději.

Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu.(oficiální text distributora)

Když se Gino setká s Bénédicte, je to láska na první pohled – vášnivá, bezpodmínečná, ohnivá. Bénédicte pochází z vyšší společenské třídy, pracuje v rodinném podniku a řídí vozy na okruzích. Gino je zdánlivě běžný pohledný chlapík, ve skutečnosti ale skrývá tajemství – takové, které je nebezpečné pro něj i pro jeho okolí. „Gigi“ a „Bibi“ budou muset bojovat proti osudu i vlastním slabostem, aby zachránili svou lásku. Jak daleko ale mohou zajít?

Multimilionář Markus si při okrádání státu možná připouštěl, že ho jednou investiční podvody přivedou za mříže, rozhodně však nebyl připraven na variantu, v níž ho nevyřízené účty s podsvětím dostaly na oddělení, kde si odpykávají trest ti nejopovrhovanější vězni. K absurditě celé situace se Markus připojuje k vězeňskému pěveckému sboru, ale od začátku mezi muže nezapadá.