V českých kinech se směl tento kafkovsky laděný film, jenž patří k nejlepším podobenstvím v dějinách kinematografie, objevit až na podzim 1968. Jde o nejslavnější snímek režiséra H. Tešigahary (1927–2001). Scénář napsal Kobo Abe (1924–1993) podle vlastní stejnojmenné novely, která byla přeložena také do češtiny.
James Cole prožil převážnou většinu svého života v podzemí. Nyní, v roce 2025, žije v ponuré, tmavé, zasněžené přítomnosti. Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let (1996 a 1997) zemřelo přičiněním neznámého bídáka, který vypustil do ovzduší nebezpečný vir, pět miliard obyvatel zeměkoule. Zůstalo jen jedno procento lidí, kteří se teď krčí jako krtci pod zemí. Hrstka lidí se s tím ale nehodlá jenom tak smířit, a proto vysílá do minulosti prostřednictvím stroje času „nedobrovolné dobrovolníky“ z řad vězňů. Jejich úkolem v podstatě není spasit svět a odvrátit neštěstí – co se stalo, nejde odestát. Mají jen pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy, původ všeho zla. Vědci už pak zajistí vše ostatní, vyvinou protilátku a zařídí, aby se lidstvo jednadvacátého století mohlo vrátit zpátky na povrch zemský...
Policie v Los Angeles dělá co může, aby si poradila s vyvádějícími gangy. Po tom, jak je několik členů gangu policií zabito, přichází pomsta. Nejkrvavější gang ve městě policii vyhlašuje válku a jako odveta za smrt je přepaden třináctý okrsek a gang slibuje jeho vyhlazení. Jenže v ohrožení se ocitnou i zadržení kriminálníci, kteří musí s policisty kooperovat, aby si zachránili život. Nervydrásající drama nemá konce. Zde určitě poteče krev ...
Tři týdny před volbami se charismatický lídr jedné z největších politických stran zaplete do vážné automobilové havárie. Mladý ambiciózní novinář se chopí životní příležitosti a postupně odhaluje spiknutí, směřující až k ministerskému předsedovi...
V nepříliš vzdálené budoucnosti, asi třicet let po konečné válce, prochází pustinami kontinentu, který býval Amerikou, osamělý muž. Všude kolem něj se nacházejí opuštěná města, rozpadající se silnice, sežehlá země – pomníky nedávné katastrofy. Civilizace neexistuje, zákony neplatí. Cesty patří gangům, které jsou schopny člověka zabít kvůli botám, kvůli hltu vody… nebo prostě jen tak. Ale na tohoto poutníka nestačí.
Dobrodružný snímek, který produkoval a zároveň režíroval Cornel Wilde. Snímek vydala společnost Paramount Pictures. Děj se odehrává v jihoafrické savaně a je v něm volně použito zážitků a zkušeností cestovatele a průzkumníka Johna Coltera, jenž zažil pronásledování indiány na americkém západě během osidlování Wyomingu na začátku 18. století. Poté, co si skupina lovců znepřátelí místní domorodý kmen, jsou až na svého průvodce všichni zabiti. Jelikož domorodci průvodce respektují, dají mu šanci, aby se zachránil. Dostane malý náskok a pak se za ním vydají jako za lovnou zvěří...
Ocitáme se na zdánlivě opuštěné palubě vesmírné lodi. Dva členové posádky se právě probouzejí z hlubokého umělého spánku a s hrůzou zjišťují, že trpí podivnou ztrátou paměti. Nemají nejmenší ponětí, kdo jsou a co na palubě vesmírné lodi vůbec dělají. Jediným zvukem je skličující rachot a skřípot ozývající se z centra lodi. Jediný způsob, jak se dostat ven z této cely, je úzký a tmavý světlík. desátník Bower, mladší z dvojice astronautů, vleze dovnitř, zatímco druhý, poručík Payton, zůstává a snaží se navázat rádiové spojení. Bower proniká hlouběji a hlouběji do centra lodi a odhaluje děsivou realitu. Astronauti si brzy uvědomí, že oproti původnímu zdání nejsou jedinými pozůstalými na kosmické lodi a rozmotávají její šokující a strašlivé tajemství. Přežití lidstva záleží jen na nich.
Dělníka Raye Ferriera trápí problémy v rodině, jejíž členové si přestávají rozumět. Na planetu Zemi se ovšem řítí nebezpečí nepředstavitelného rozsahu. Má podobu mimozemských predátorů, kteří se rozhodli naši civilizaci zlikvidovat, a jsou na to technologicky skvěle vybaveni. Osobní potíže ustupují do pozadí. Lidé, včetně Rayovy rodiny, se musí semknout, pokud mají mít alespoň minimální šanci na svou záchranu.
V blízké budoucnosti se cosi přihodilo. Spojení mez většinou měst na Zemi se přerušilo. Kosmonauti objevili na území východní Evropy malou kruhovitou oblast, která stále žije. Co armáda nalezne za hranicemi této oblasti šokuje všechny. V obchodech, v automobilech, na silnicích, v budovách nemocnic a nádraží, všude jsou stopy boje. Kdo nebo co likviduje všechno živé? A jak dlouho vydrží poslední základna lidstva?
Ve snímku Únos vlaku 1 2 3 si Denzel Washington zahrál dispečera newyorského metra Waltera Garbera, jehož rutinní pracovní den je neočekávaně narušen odvážným zločinem – únosem jednoho z vlaků. Ten má na svědomí John Travolta coby Ryder, zločinec, který hrozí popravováním cestujících vlaku, pokud nedojde do hodiny k zaplacení vysokého výkupného. Garber se za pomoci svých dokonalých znalostí systémů podzemní dopravy pokusí o nemožné – vyzrát nad Ryderem a zachránit rukojmí. Hlavou mu ale stále vrtá jedna nevyřešitelná otázka: jak se zločinci hodlají s výkupným z metra dostat?
Skupina mexických migrantů se s nadějí v lepší život snaží překročit státní hranici mezi Mexikem a USA. Poklidná cesta se ovšem rychle mění v boj o holý život. Na hranicích totiž drží stráž muž, jenž se rozhodl vzít povinnost chránit svoji zemi do vlastních rukou.
V předvolební debatě nejvýrazněji zaznívá hlas ultranacionalistického politika Martina Nordahla, otevřeně se stavícího proti etnickým menšinám a migraci. Radikalizující se nálada ve společnosti zasahuje devatenáctiletého Zakariu, který se cítí povinen chránit svou rodinu arabského původu. Psychologicky propracovaný thriller přichází s navýsost aktuálním komentářem k současnému dění v Evropě a přináší intenzivní divácký zážitek podpořený expresivním vizuálním stylem. V temném dramatu o ideologicky vykloubené době, která přeje extremismu, přitom debutující Ulaa Salim výmluvně dokazuje, že je to především strach, co v lidech živí nenávist.
Již třetí díl série Butterfly Effect jenž nepřináší nic nového. Hlavní hrdina opět cestuje časem a opět nesmí zasahovat do děje svých vidin. Tentokrát se alespoň snaží pomocí svého daru řešit různé zločiny. Jednou je však požádán kamarádkou, aby jí pomohl najít sestru. Jenže při řešení tohoto problému poruší pravidlo nezasahovat a to bude mít fatální následky.
Žena v domácnosti (Basinger) je nucena se o sobe postarat, když se ocitne v opuštěném lese se čtyřmi kriminálníky. Co začalo jako rychlý výlet do obchoďáku končí v lese bojem o holý život. Vše co má, je krabice s nástroji a touha po přežití.