Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.
Říká se, že přátelství z dětství přetrvají celý život a jinak to není ani v případě newyorských chlapců ze židovské komunity, kteří si vybrali žít život mimo zákon. Toto je příběh čtyřech gangsterů, od raných let života někdy na začátku dvacátých let minulého století, přes prohibici, velkou hospodářskou krizi a válku až po začátek šedesátých let, kdy se starý David Aaronson vrací zpět do New Yorku po dlouhých letech skrývání se. Toto je příběh skutečného přátelství, lásky, oddanosti, ale i lži a zrady. Toto je příběh skutečných gangsterů tak, jak ho napsal sám život...
Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.
Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...
Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.
Bývalý vynikající chirurg přišel o rodinu i paměť. Teď ale narazí na ženu, kterou kdysi dobře znal, a dostane tak šanci dát si život zase do pořádku.
Tři přátelé z dětství po letech znovu spojí smrt dcery jednoho z nich – každý z nich ale v příběhu, plném probouzejících se stínů minulosti, hraje jinou roli. Nešťastný otec plánuje pomstu, jeden z jeho přátel případ vyšetřuje – a třetí hrdina se pod tlakem důkazů ocitá v roli podezřelého.
Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery, herectví a zvuku dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé.
Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.
Camille (B. Bardot) je žena známého filmaře Paula (M. Piccoli), který je znám jako velice nekompromisní člověk. Diky vysokým nabídkám na honorář však začíná pracovat na filmech, ze které by se dříve styděl. A spolu se stoupající kariérou ztrácí Paul respekt své dosud milující ženy.(
Victor je roznašeč pizzy, poměrně ostrý chlápek, ale hlavně těžký milovník žen. Právě to jej přivede do problémů, když se v bytě mladé narkomanky Eleny střetne s policií a během potyčky kdosi vážně postřelí jednoho ze strážců zákona – Davida. Když je po šesti letech nespravedlivě strávených ve vězení Victor propuštěn, jeho činy vede pouze myšlenka na pomstu. A on už má plán.
Amerika 1959. Do menšího městečka v Nevadě přijíždí za účelem rozvodu svého dávno vyhaslého manželství Vivian Bell, elegantní distinguovaná profesorka anglické literatury na Columbia University v New Yorku. Ubytuje se na ranči za městem, kde potká divokou temperamentní Cay, pracující v místním kasinu. Cay je lesbička, která se již vnitřně srovnala s faktem, že jejím životním partnerem nebude muž, nýbrž žena. Obě ženy se spřátelí a postupně mezi nimi vznikne milostný vztah. Cay má o svých citech k Vivian poměrně brzy jasno. Konzervativní Vivian, do té doby žijící v heterosexuálním svazku, se však myšlence, že by mohla být sexuálně přitahována k ženě, brání zuby nehty.
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství… A kdo vyhraje? Nechte se překvapit…