Lovec Llewelyn Moss objeví při sledování postřelené antilopy několik vozů obklopených mrtvolami. Při bližší prohlídce zjistí, že šlo o nevydařený obchod s drogami. Nedaleko místa masakru objeví kufřík se dvěma miliony dolarů. V tu chvíli udělá osudovou chybu, když kufřík sebere a odnese ho do svého obytného přívěsu, v němž žije se svou ženou Carlou Jean. Ještě větší chybu však udělá, když se v noci na místo masakru vrátí. Zanechá po sobě totiž stopu, která k němu přivede nejen mexické překupníky drog, ale také najatého psychopatického vraha Antona Chigurha, který má pro svého klienta získat zpět peníze. Llewelyn si uvědomuje nebezpečí, a tak pošle Carlu Jean k matce do Odessy, odhodlán postavit se pronásledovatelům. Po stopách Llewelyna a jeho pronásledovatelů navíc postupují šerif Bell se svým zástupcem a také lovec lidí Carson Wells, který dostal zaplaceno za to, že zastaví Chigurha, který se vymkl kontrole.
Populární novinářka Karen White (Dee Wallace Stone) má nezvyklého obdivovatele – Eddieho Quista, sériového vraha a násilníka. Rozhodne se zúčastnit hry na jeho dopadení, ale po jeho zatčení a usmrcení ji začnou pronásledovat nezvyklé noční můry. Na doporučení psycholožky se podrobí rehabilitaci, ale postupně zjišťuje, že propadla stejné závislosti jako kdysi Eddie. S úplňkem se v ní probouzí touha po čerstvé krvi.
Dětství, které v Kalifornii prožila patnáctiletá Vanessa Lutz připomínalo peklo. Její nevlastní otec Larry obchoduje s drogami, matka Ramona je narkomanka a prostitutka, která už několik let předstírá, že nevidí, jak muž Vanessu pohlavně zneužívá. Když se nakonec otčím dostane za mříže a matka je zatčena za prostituci, usoudí Vanessa, že se nechce dostat do žádné pěstounské rodiny a raději se rozhodne najít svou babičku, kterou v životě neviděla a začít u ní nový život. Ukradne auto sociální pracovnici a uteče z domu. Cestou se však auto porouchá a tak Vanessa pokračuje v cestě s příjemným a na první pohled slušným Bobem Wolvertonem, který pracuje jako právní poradce ve škole pro problémové chlapce. Bob si pomalu získává Vanessinu důvěru a nakonec ji přesvědčí, aby mu vyprávěla o tom, jak ji nevlastní otec pohlavně zneužíval. Jenže zanedlouho si šokovaná Vanessa uvědomí, že to, co vypráví, Boba vzrušuje. Vzápětí se ukáže, že muž je psychopatickým vrahem, o němž se mluví ve zprávách.
Cravenovy Hory mají oči vyprávějí jednoduchý příběh, inspirovaný legendou o rodinném klanu Sawney Beaneho, jehož členové v 17. století ve Skotsku přepadali, olupovali, vraždili a pojídali pocestné. Ve filmu typicky americká rodina Carterových uvázne na dovolené uprostřed pouště a brzy musí bojovat doslova o život se zdegenerovanými domorodci. Pokud chtějí Carterovi přežít, musí zmobilizovat všechny síly a odhodit veškeré zábrany. Významnou roli ve filmu sehrává vyprahlá pustina, jakási archetypální krajina, tvořící neoddělitelnou součást zakladatelského amerického mýtu. V hlubším plánu představují obě bojující rodiny zrcadlový obraz, metaforu Ameriky požírající samu sebe. Film, podobně jako například Peckinpahovi Strašáci (1971) nebo Boormanovo Vysvobození (1972), pojednává o tenké hranici oddělující civilizovaného člověka od divocha, o zvířeti v každém z nás.
S koncem tisíciletí se v New Yorku objeví samotný Satan. Pokud se mu podaří s pečlivě vybranou ženou zplodit Antikrista, nastane skutečný Konec světa. Dobro i zlo ztratí svůj význam a věčná temnota pohltí lidstvo. Ďábelsky dokonalé plány ovšem nečekaně zhatí bývalý detektiv Jericho Cane, když vezme Satanovu vyhlédnutou favoritku pod svou ochranu. V explozivních akčních kulisách se začíná odehrávat nelítostný souboj mezi mocným pánem temnot a drsným poldou. Ani jeden z nich není zvyklý prohrávat a v sázce není nic menšího než osud lidského rodu...
Šílený psychopat Michael Myers se vrátil a s ním i kletba jeho rodiny. Svůj pověstný nůž obrátil znovu proti své sestře Laurie, pro niž se noční můra stává skutečností. Tentokrát však je na střet s vrahem připravena.
Země se proměnila v radioaktivní pustinu, na níž vyschly oceány a vše vypadá jako neúrodná poušť. Dylan McDermott zde ztvárnil roli „tvrďáka“ Mosese „Mo“ Baxtera, vyčerpaného bývalého vojáka, který tráví většinu času v „zóně“, vyprahlé krajině poseté zbytky radioaktivního odpadu z války. Na „výletě“ se svým parťákem z války Shadesem (Jon Lynch) narazí Mo na zajímavou věc – hlavu robota. Koupí ji od hrůzně vypadajícího „poutníka“ (Carl McCoy, frontman gothicrockové formace Fields of the Nephilim) a odveze ji domů své samotářské přítelkyni, umělkyni Jill (Stacy Travis), aby ji mohla použít na svou poslední sochu. Ani jeden z nich však netuší, že rozbitý robot je ve skutečnosti prototyp bojového kyborga Mark 13, který je schopen, pokud je v boji zničen, se sám z dostupných materiálů obnovit. Mark 13 se o svou obnovu samozřejmě pokusí, napojí se do elektrické sítě v Jillině obydlí, které se spíše než domu podobá pevnosti, a chystá se ji zabít.
Natalie, krásná a inteligentní studentka Pendletonské univerzity, a její přátelé Jared, Rebecca a Michael chodí pravidelně na hodiny k profesoru Wexlerovi. Na jedné hodině vypráví profesor dávnou městskou legendu o někdejším profesorovi z Pendletonu, který před 25 lety zabil šest svých studentů. Natalii připadá celý příběh podezřelý a je přesvědčena, že je vrah i nyní v prostorách univerzity. Nikdo jí nevěří. Až když je příliš pozdě a její přátelé se stanou jeden po druhém obětí vraha, přesně podle předlohy v městské legendě. Tehdy Natalie zjišťuje, že se spolu se svými přáteli stala součástí pokračování těchto strašných událostí…
Co vede lidi studovat medicínu? Konkrétněji pak obory jako je patologie a soudní lékařství? Že by chuť nořit prsty do mrtvého masa? Láká je přítomnost smrti? U party nadaných mladých patologů z Philadelphia's University Hospital tomu tak už nejspíš bude. Do téhle fajn party si to napochoduje i vynikající student Ted Gray (Milo Ventimiglia), který měl díky svým skvělým výsledkům možnost, zapsat se do tohoto speciálního programu pro mladé patology. A protože je Ted sympaťák, vezme ho „parta" téměř okamžitě mezi sebe. Hned na to mu samozřejmě vysvětlí, jaké jedinečné možnosti mu členství v téhle speciální skupině nabízí. Ted bohužel udělá tu fatální chybu, že couvne a z ničeho nic se tak dostává na první místo žebříčku hitparády s názvem „tomuhle se brzo stane nehoda". Zbývá mu proto jediné. Porazit mladé patology ve vlastní hře a dostat je tam kam patří. Do márnice.
Mladá Annie právě přišla o otce, který byl brutálně zavražděn. Z vraždy je obviněn její bratr. Annie však tomu nevěří. Snaží se svého bratra očistit. Přitom zjišťuje, že vražda jejího otce připomíná dávnou legendu o Candymanovi, černošském otrokovi, který se zamiloval do bohaté dívky. Za svůj čin byl brutálně zohaven (místo jedné ruky má hák). Dnes se stačí postavit před zrcadlo a vyslovit pětkrát jeho jméno. Annie také zjistí, že to byla právě její babička, kterou Candyman tak miloval. Dokáže Annie pomoct svému bratrovi a zničit hrůzný přízrak z minulosti?
Sylvester Stallone se vrací do Seattlu na pohřeb svého bratra. Když zjistí, že šlo pravděpodobně o vraždu, rozhodne se bratra pomstít. Nejdříve se ale musí vypořádat s najatými zabijáky...
Na filmové katedře univerzity Alpine probíhá mezi studenty ´vražedný boj´. Nejlepší filmová ročníková práce získá cenu Hitchcocka a kromě toho tvůrce čeká i angažmá v Hollywoodě. Amy udělá všechno proto, aby cenu získala právě ona. Členy jejího štábu však jednoho po druhém vraždí záhadný vrah. Teď musí Amy odhalit vraha dříve než se i ona sama stane součástí krvavé městské legendy.
Vedle nejrůznějších anket o nejlepší film všech dob existují samozřejmě i žebříčky opačné. Prakticky ve všech zaujímá čelné místo Plán 9 z vesmíru (1958). Jeho tvůrce Edward D. Wood, Jr. (1924-1978) vyprodukoval v průběhu padesátých let několik celovečerních filmů, jež díky neskrývanému amatérismu všech zúčastněných složek rychle zmizely z povrchu zemského. Ovšem ne navždy. Po své smrti (na selhání srdce následkem dlouholetého alkoholismu) byl nadšený filmař znovuobjeven filmovými nadšenci, hledajícími zapomenuté kuriozity, jako "nejhorší režisér všech dob" a v roce 1994 se dokonce stal předmětem životopisného filmu Ed Wood, jejž natočil Tim Burton s Johnnym Deppem v titulní úloze.