Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.
Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.
Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.
Edward Bloom byl odjakživa vášnivým vypravěčem neuvěřitelných historek ze svého mládí, kdy jej jeho záliba v cestování zavedla na úžasnou výpravu okolo světa. V jeho mýtických dobrodružstvích nechybí obři, vlkodlaci, zpívající siamská dvojčata ani čarodějnice se skleněným okem, která dokáže nahlédnout do budoucnosti. Se svými fantastickými historkami se Bloomovi daří okouzlit každého kromě jeho syna Willa. Když pak Edward onemocní, jeho žena Sandra se pokusí Willa přimět, aby ke svému otci znovu našel cestu. Will se musí pokusit oddělit pravdu od fikce a naučit se s heroickými činy i velkými prohrami svého otce žít.
Harry a Sally si jsou při prvním střetnutí protivní. Sally rozčilují Harryho úvahy o sexu. Setkávají se náhodně po letech a postupem času se z nich stanou přátelé. Když se Sally rozejde se svým přítelem, musí ji Harry utěšovat, až se z nich stanou milenci proti jejich vůli
Příběh Viktora Navorského, který přijíždí do New Yorku. Netuší, že během dlouhého letu proběhl v jeho zemi vojenský převrat. Nesmí vstoupit na území USA. Bezprizorní, s pasem neexistující země, musí Viktor Navorski strávit nějakou dobu v tranzitní části Kennedyho letiště a čekat, až v jeho zemi skončí občanská válka. Týdny a měsíce jsou čím dál tím delší. Viktor pomalu objevuje labyrint terminálu - zhuštěný svět plný absurdit, velkorysosti, ctižádosti, zábavy, společenského postavení, ale i romantiky, kterou pozná s překrásnou letuškou Amelií…
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Je září 1944, těsně před ukončením válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem. Finský „nacista“, odstřelovač Veiko, je připoután ke skále, zatímco Ivan, kapitán sovětské armády, je zatčen tajnou policií. Oba, odsouzeni k smrti svou vlastní armádou, na poslední chvíli unikají neblahému osudu a náhodně nalézají útočiště u mladé Laponky Anni. Ta v nich však nevidí vojáky znepřátelených armád, ale především muže. Každý z nich rozumí pouze svému rodnému jazyku: finštině, ruštině a laponštině. V pustině severní tajgy však musí všichni žít pohromadě po několik dní.
Život čtrnáctileté Grace tragicky poznamenala dopravní nehoda, při které byl vážně zraněn také její milovaný kůň Pilgrim. Osud dívky a zvířete jakoby byly nerozborně spojeny a pokud chce zoufalá matka Annie vrátit štěstí své dceři, musí nejprve najít způsob, jak uzdravit koně. To prý dokáže jen muž s výjimečným darem tišit bolest zjitřených ran na těle i na duši, zkušený zaříkávač koní Tom Booker. Annie se proto s Grace a Pilgrimem vypraví do vzdálené Montany na Tomovu farmu a požádá ho pomoc. Děsivá kletba nehody pomalu mizí a mezi gentlemanským zaříkávačem koní a temperamentní vydavatelkou Annie vzniká křehké milostné pouto...
Po smrti otce se atraktivní mladá Julina stěhuje s matkou Leann do náboženské komunity. "Hillcreek" je vlastně vesnice mormonského typu někde v Utahu. Ačkoli takové komunity nejsou oficiálně uznané žádnou církví, v tajnosti se jim daří. Matka a dcera začnou žít polygamním životním stylem. Leann se stane nejnovější ženou laskavého Merrila. Julina jednou v kostele uvidí mladého Rydera a oba se do sebe šílené zamilují. Takový romantický vztah ve společenství, kde jeden muž má několik žen a žena více mužů, není přípustný. A fanatický vůdce komunity má své plány...
Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...
V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.
Ve freudovské verzi příběhu o Modrofúzovi mladá Newyorčanka odjíždí na dovolenou do Mexika předtím, než si vezme za muže svého starého přítele. Jak jinak, na dovolené poznává muže svých snů - pěkného, tajemného cizince. Během několika dní se vezmou a přestěhují do jeho sídla, ve kterém je křídlo s pokoji věnovanými známým vraždám. Mladomanželka objevuje mnohá tajemství týkající se domu a jejího manžela, ale to, co opravdu chce vědět, je v neustále uzamčené místnosti.