Třináctiletý chlapec Erik se společně se svou matkou Gail právě přistěhoval do nového domova v Minnesotě. A se svým výrazným jižanským akcentem a poněkud odlišnými manýry pouličního rošťáka se zde cítí být dost ze hry. Tedy alespoň do momentu, než pozná Dextera, o něco mladšího chlapce ze sousedství. A zdá se, že právě tahle dvojka by mohla společně poznat, co to znamená opravdové přátelství. Jenže velmi záhy začne Erikova matka jejich kamarádství bránit. Dozvěděla se totiž, že vinou nepozornosti doktorů a použité injekční jehly je nyní Dexter nakažený virem HIV. Má AIDS. Erik si zpočátku z této zprávy nic nedělá, ale je jasné, že smrtelná nákaza přeci jen staví mezi oba mladíky stále vyšší zeď, stejně jako předsudky okolí. Tam, kde to dospělí vzdávají, ale nakonec zaúřaduje dětská vynalézavost. V jednom časopise se totiž mladíci dočtou, že nějaký doktor v New Orleansu prý nalezl zázračný lék, který by mohl Dextera jednou provždy zbavit jeho prokletí...
V době letních prázdnin trénuje patnáctiletý Sieger v barvách nového atletického týmu pro národní mistrovství ve štafetě. Setkání se zvláštním a nepředvídatelným Marcem v něm vzbudí pocity, které přesahují hranice běžného přátelství. Když Marc jeho city opětuje, Sieger se ocitá v osamělém zápase se sebou samým. A mistrovství se blíží...
Melvin Udall je úspěšný spisovatel kýčovitých románků. Žije sám na Manhattanu a s požitkem znepříjemňuje život všem v okolí. Tradiční oběti Melvinova mrzoutství je jeho soused – talentovaný umělec Simon. Vhodným objektem pro zlomyslné kousky je hned ze dvou důvodů. Za prvé je homosexuál a za druhé má psa, kterého Melvin upřímně nesnáší. Svými uštěpačnými poznámkami umí spisovatel znechutit kohokoliv. Pouze protřelá číšnice Carol Connellyová má jazyk dost ostrý na to, aby dokázala svérázného zákazníka usadit. Když se Melvin dozví, že má těžce nemocného syna, rozhodne se jí pomoci. Stejně jako před nedávnem pomohl Simonovi, který se stal obětí loupežného přepadení. Během jeho pobytu v nemocnici se mu Melvin postaral o psa. Proč se ze starého mrzouta stává lidumil? Chybí mu kvalitní obsluha při každodenní snídani v restauraci? Nebo se do Carol zamiloval a chce na ni udělat dojem? Pokud ano, ze strany těžce zkoušené číšnice rozhodně nejde o vysněný romantický vztah...
Druhý film známého amerického výtvarníka Juliana Schnabela je inspirován stejnojmennou knihou kubánského básníka a spisovatele Reinalda Arenase, jehož osudy zachycuje. Arenas se narodil v roce 1943 na Kubě v provincii Oriente a zemřel v exilu v New Yorku v roce 1990. Z dítěte vyrůstajícího v chudobě, ale ve svobodě se stal ve čtrnácti letech revolucionář. Ve dvaceti získal národní cenu za svůj první román Celestino Antes del Alba. Svá další díla však vydával prostřednictvím přátel v zahraničí, neboť jako homosexuál začal být pronásledován Castrovým režimem. V roce 1973 byl uvězněn a jeho knihy byly zkonfiskovány. V roce 1980 povolil Fidel Castro homosexuálům, duševně chorým a bývalým politickým vězňům vystěhování. Arenas byl mezi 125 000 lidmi, kteří této možnosti využili. Ale ani ve Spojených státech nenašel vysněný ráj...
Ben a George se po mnohaletém soužití rozhodnou svůj vztah úředně posvětit. Po romantickém obřadu na Manhattanu následuje uvolněná oslava v kruhu přátel a rodiny. Když se však o sňatku dozví ředitel katolické školy, kde učí George, ihned s ním ukončí pracovní poměr. Tato náhlá změna otřese jejich finanční situací, jsou nuceni odstěhovat se z bytu. George se nastěhuje k dvojici mladých gayů policistů, Ben do Brooklynu k rodině synovce, a oba doufají, že pouze dočasně. Uznávaný režisér opět potvrzuje svou schopnost s neuvěřitelnou lidskostí, intuicí a humorem proniknout do nitra postav a ukázat jeho hloubku a mnohoznačnost. Pro Bena a George je náhlé fyzické odloučení naprosto nečekanou a bolestivou zkušeností. V hlavních rolích excelují John Lithgow a Alfred Molina, kteří postavám Bena a George dokázali vtisknout obrovskou autenticitu a obdařit je neodolatelným šarmem a charismatem.
Příběh akčního thrilleru Úhel pohledu sledujeme očima osmi různých lidí, kteří se společně pokoušejí odhalit pravdu o pokusu o atentát na prezidenta Spojených států. Thomas Barnes (Dennis Quaid) a Kent Taylor (Matthew Fox) jsou agenty Tajné služby, kteří mají za úkol ochraňovat prezidenta Ashtona na klíčovém summitu, týkajícím se celosvětové války proti teroru. Když je tento krátce po přicestování do Španělska postřelen, nastává chaos a během honu na atentátníka se protínají osudy různých lidí. Mez přihlížejícími se nachází Howard Lewis (Forest Whitaker), americký turista, který se domnívá, že střelce zachytil svou kamerou, na kterou celou událost nahrávala pro své děti. Na místě činu je i americká producentka zpravodajství Rex Brooks (Sigourney Weaver). Tak, jak tito a další lidé postupně doplňují jednotlivé části skládačky, začínají se odhalovat děsivé souvislosti.
Dave Spritz (Nicolas Cage) je moderátorem televizního počasí v rodném Chicagu. Zatímco jeho profesní kariéra se ubírá tím nejlepším směrem, jeho osobní život je v troskách. Prožil bolestný rozvod, má problémy se svými dětmi a jeho otec onemocněl. Balancuje mezi optimismem a depresí a hledá sám sebe. V pravý čas se mu naskytne možnost práce v New Yorku. Pomůže mu to v jeho problémech?
Podle osobních vzpomínek Augustena Burroughse HLAVA NEHLAVA vznikl nestoudně legrační, odvážný i dojemný film o tom, jak přežít jedno hodně zvláštní dětství. Augustenova matka (Annette Bening) je bláhová ctižádostivá básnířka, která trpí duševní poruchou. Její manželství s Augustenovým otcem (Alec Baldwin) je v troskách. Časem se tedy začne scházet s velmi potřeštěným psychiatrem Dr. Finchem (Brian Cox) a Augustena (Joseph Cross) odkládá do péče Finchovy potrhlé rodiny v čele s jejich neurotickou dcerou (Gwyneth Paltrow). V nové rodině nachází spřízněnou duši v nejmladší dceři Natalii (Evan Rachel Wood) a mateřské lásky se mu dostává od Finchovy trpělivé ženy Agnes (Jill Clayburgh). S novou situací se Augusten vyrovnává po svém a své zážitky si zapisuje do deníčku. Postupně se začíná vyhýbat škole, do tajů lásky ho zasvěcuje starší muž (Joseph Fiennes) a pak – ve svých sladkých 15 letech - učiní jedno velké rozhodnutí.