Blíží se konec války a Němci chvatně opouštějí okupovaná území jižní Francie. Městečko Montauban brzy volně vydechne, ale zatím se po ulicích ještě ozývá střelba a z poražených je cítit vztek a strach. Doktor Julien Dandieu se rozhodne poslat svou milovanou ženu a třináctiletou dceru Claru na venkov, na jejich starý zámeček, stranou od hlavního tahu německých vojsk. Když si ráno přijede pro svou rodinu, čeká ho nevyslovitelná hrůza. A Julien se rozhodne pomstít své blízké.
Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka.
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
Filmová adaptace spisů Anny Frankové, mladé židovské holčičky, která se během II. Světové války schovávala se svou rodinou a kamarády před nacisty na půdě domu v okupovaném Amsterdamu. Přestože film byl natočen až 15 let po II. světové válce, stal se jedním z prvních poválečných filmů, který konfrontoval zkušenost Holocaustu z velmi lidského pohledu. Na rodině malé Anny se tak ztvárňuje svědectví všech obětí nacistické genocidy. Film byl natočen v panoramatickém formátu Cinemascope velmi věrně ztvárňujícím pocit klaustrofobie z půdy domu. Režisér Georg Stevens natočil svíravé komorní drama, ve kterém vynikají dva herecké výkony – mladičká Millie Perkinsová jako Anna Franková a Oscarem ověnčená Shelley Wintersová jako paní Van Daanová. Kino AERO
Únor 1945. Vítězství v Evropě je na dosah, ale boje v Tichomoří neustále pokračují. Jedna z nejzásadnějších a nejkrvavějších bitev celého konfliktu byla o ostrov Iwo Jima. Dobývání vyvrcholilo scénou, kterou dodnes zachycuje jedna z nejikoničtějších fotografií dějin – pět vojáků námořní pěchoty a námořní poddůstojník vztyčuje na hoře Suribači americkou vlajku. Foto zachycující tuto jedinečnou chvíli, se stalo symbolem vítězství národa, který se utužil v bojích. Tato šestice vojáků je dnes považována za pravé hrdiny. Někteří z nich však zakrátko položili své životy, aniž by jen tušili, že je těchto několik chvil učinilo nesmrtelnými. Ti, kteří přežili, se za hrdiny nepovažovali. Jejich nejniternějším cílem bylo, stát v jedné řadě s ostatními bojovníky, jimž se fanfár či slávy nedostalo.
Jednou z klíčových epizod 2. světové války byla snaha spojenců o rozluštění německého šifrovacího kódu Enigma. Na jaře 1942 se k poškozené německé ponorce U-571 blíží americké plavidlo, přestrojené za přivolanou německou zásobovací ponorku. Cílem jeho posádky a přepadového komanda je zmocnit se šifrovacího stroje Enigma. Do puntíku naplánovaná akce se však, jak už to bývá, zvrtne ve vynucenou improvizaci. Režisér Jonathan Mostow odvedl pozoruhodnou práci při natáčení ve stísněných prostorách (i když snímek vznikal samozřejmě v dekoracích postavených v římské Cinecittě) a s náležitým napětím ukázal fungování posádky v mezních situacích. Hlavní roli zástupce, poručíka Tylera, který se stává velitelem v kritickém okamžiku, ztělesnil Matthew McConaughey. Kombinace skutečných událostí a fikce vzbudila po uvedení Ponorky U-571 značnou nelibost zejména v Británii, neboť film tiše opomíjí skutečnost, že první Enigmu ukořistili Britové (což je dokumentováno v závěrečných titulcích).
Kapitán Tom Reynolds a jeho skupina vojáků jsou během druhé světové války v Burmě, kde mají místní obyvatele vycvičit v moderním bojovém umění. Avšak boj v džungli, zvláště proti japonské amrádě, která zná terén tak dobře jako místní obyvatelé, je náročnější, než se Reynolds domníval. Útěchu nalézá v náručí krásné Karly, ale poté, co čínští rebelové překročí hranice, aby vyhladili americké vojáky, Reynolds opouští všechny představy "vojenského protokolu" a vrhá se do odvety.