Dokument o tom, jak a proč se tisíce obyčejných Němců v řadách nacistických jednotek podílely na zvěrstvech holokaustu.

Byla to pravděpodobně nejsmrtonosnější konference v dějinách lidstva. Téma: plány na vyvraždění 11 milionů Židů v Evropě. Účastníci nebyli psychopati, ale vzdělaní muži z SS, policie, administrativy a ministerstev. Pozvání na schůzku ve Wannsee přišlo od Reinharda Heydricha, šéfa Hlavního úřadu říšské bezpečnosti. Dobývací tažení wehrmachtu ve východní Evropě znamenala začátek systematického vyvražďování Židů v Polsku a Sovětském svazu. V polovině září 1941 vydal Hitler rozhodnutí o deportaci všech Židů z Německa na východ. Ačkoli transporty probíhaly již dříve, Hitlerův rozkaz představoval další eskalaci vražedného rozhodování. Pronásledování a diskriminace byly od roku 1933 součástí každodenního života. V důsledku toho se však životní podmínky Židů ve Třetí říši ještě více ztížily, mezi nimi i berlínské Židovky Margot Friedländerové, narozené v roce 1921, a rodiny Chotzenových.

Dne 2. března 2020 zpřístupnil papež František badatelům jedny z nejkontroverznějších dokumentů v nedávné historii Vatikánu, spisy o papežství Pia XII. - Eugenia Marii Pacelliho. Papež Pius XII. byl zvolen na Svatopetrský stolec v roce 1939, několik měsíců před vypuknutím druhé světové války. V následujících letech byly miliony židů - včetně 1 024 z Říma - deportovány nacistickým režimem a vyhlazeny v koncentračních táborech. Ale Pius XII. mlčel a nikdy nepronesl ani slovo soucitu s utrpením židovského národa, ani se veřejně nepostavil proti Hitlerovi. Proč mlčel k holokaustu, co dělal při razii na římské židy v roce 1943 a věděl Pius XII. o tom, že někteří váleční zločinci jako Adolf Eichmann využili vatikánské dokumenty k útěku do Latinské Ameriky?

Tváří v tvář neúprosnému a nezastavitelnému postupu sovětské Rudé armády nacisté od jara 1944 až do kapitulace Třetí říše v květnu 1945 evakuovali pracovní, koncentrační a vyhlazovací tábory, továrny na bolest a smrt, které během let noční můry vybudovali na okupovaných východních územích. Tisíce lidí, kteří byli nuceni překonat obrovské vzdálenosti, zemřely cestou hladem, žízní a vyčerpáním.

Příběh o životě a bouřlivé době Lise Meitnerové a Otta Hahna, dvou výjimečných vědců, jejichž pozoruhodná spolupráce vyvrcholila objevem jaderného štěpení, dělení atomu, které změnilo budoucnost. Pořad sleduje vývoj jaderné vědy v první polovině dvacátého století, raný boj Meitnerové o vzdělání a její snahu prosadit se ve světě fyziky ovládané muži, Hahnův počáteční výzkum a nezávislé objevy, objevnou spolupráci obou vědců, rasové potírání a politický útlak, jejichž výsledkem bylo neuznání Meitnerové jako spoluobjevitelky a udělení Nobelovy ceny pouze Hahnovi.

Dokument Identita ES přináší neuvěřitelný životní příběh jednoho z nejuznávanějších světových imunologů a genetiků, který celý život zasvětil odhalování tajemství genů a přitom sám po desítky let neznal svou vlastní identitu. Jen souhrou náhod objevil, že je někým úplně jiným.