Hlavní postavou příběhu je prominentní chicagský právník Martin Vail, sebevědomý a samolibý muž, který si nedělá žádné iluze o své práci a bez výčitek v soudní síni manipuluje fakty i lidmi. Na dobročinném večírku u biskupa Rushmana se setká se svým bývalým nadřízeným, státním návladním Shaughenessym a jeho asistentkou, svou bývalou milenkou Janet Venableovou. Krátce poté je biskup ve své rezidenci brutálně ubodán a policie zatkne zkrvaveného mladíka, který se jim pokoušel uprchnout. Je to devatenáctiletý ministrant Aaron Stampler, u něhož policie navíc našla biskupův prsten. Vail, který cítí, že podobný případ by mohl přispět k jeho prestiži, se rozhodne mladíka ve zdánlivě jednoznačném jednání bezplatně hájit.

Film natočený podle skutečné události ze šedesátých let. Dva agenti FBI - starší Anderson (Gene Hackman) a mladý Ward (Willem Dafoe) přicházejí v létě 1964 do malého jižanského městečka vyšetřit zmizení tří aktivistů boje za lidská práva. Oba muži si stále více uvědomují přítomnost zlověstného napětí mezi bělochy, zatíženými dědictvím rasových předsudků a zahořklým černým obyvatelstvem. Hrozí, že napětí vyústí do konfliktu.

Jean-Baptiste Grenouille má vlastnost génia – svým nosem dokáže zachytit, detailně popsat a charakterizovat všechny vůně, které se kolem něj mihnou. Okamžitě rozpozná jejich složení, míru použitých komponentů, čehož využívá pro výrobu těch nejúžasnějších parfémů na světě. Zoufale však touží po vytvoření dokonalé vůně. Naprosto zbavený citu se rozhodne vytvořit démonickou vůni, jejíž základní esencí bude vůně mladé dívky, nevinné a čisté. A učiní pro to vše...

Do třetice se setkáváme s policistou Johnem McClanem, tentokrát v New Yorku. Žena ho opustila, kvůli pití se ocitl ve výslužbě a kolegové si z něho spíš utahují, než aby si ho vážili. Ale to se záhy změní, protože terorista, který vyhazuje do vzduchu budovy velkoměsta, chce Johnovu hlavu. Nastraží po celé metropoli bomby a John je donucen plnit jeho úkoly, které se blíží sebevraždě. A protože mu jde opravdu o krk, probudí se v něm jeho zasuté schopnosti, zvlášť když zjistí, že jeho nepřítelem je Simon Gruber, bratr Hanse Grubera, jehož McClane sprovodil ze světa v jedničce. Spojence nečekaně získává v Zeovi, majiteli obchůdku v Harlemu. Pomsta však je jen součástí Simonova plánu, v němž jde ve skutečnosti hlavně o zlato...

Po dlouhých čtrnácti letech se Max Cady opět podíval na svět, aniž by mu ve výhledu bránily bytelné mříže. Víc než na užívání svobody však myslí na pomstu. Obhájce Sam Bowden, zhnusený nevypočítatelností a nezkrotnou násilností svého klienta, totiž před soudem zatajil důležitou okolnost, která by mohla Maxovi výši trestu podstatně snížit. Cady svou pomstu promyslel opravdu důkladně a ctihodný pan Bowden, jeho žena i jejich dcera by se měli připravit na nejhorší. Mys hrůzy je remakem stejnojmenného filmu z roku 1961, ve kterém zazářili Gregory Peck a Robert Mitchum. V nové verzi na sebe upozorňují především výborný Robert De Niro jako Cady a skvělá Juliette Lewisová v roli Bowdenovy dcery.

Zkušený režisér Michael Mann dobře ví, že kombinace horizontálních a vertikálních záběrů shora se nejlépe hodí k charakteru městského urbanismu, který tak bravurně reprezentuje právě akční thriller Collateral. Jak je u Manna zvykem, staví celý film na bipolárním modelu dvou hlavních postav (model známý z Nelítostného souboje atd.), které svede osud či náhoda dohromady a kteří pak tvoří kostru děje. Jejich vztah záhy přeroste v cosi hlubšího a zásadnějšího, což je asi největší devizou všech jeho snímků, které pak stojí v ostrém kontrastu s bezduchou většinou filmů akčního žánru. Nejenom střet dvou odlišných světů, ale i výstižně předvedená anonymní strnulost spícího Los Angeles, megapole, v němž má člověk skutečně tak bezvýznamné postavení, že jeho smrt se v běhu města absolutně nijak neprojeví. Tohle civilizační odcizení městského způsobu života (o němž mluví postava nájemného vraha Vincenta) se dá vnímat jako ústřední myšlenková osa filmu.

Hospodyně z Brentwoodu a její manžel, okresní prokurátor. Perský majitel obchodu. Dva policejní detektivové, kteří jsou milenci. Ředitel televize tmavé pleti a jeho manželka. Mexický zámečník. Dva zloději aut. Policejní nováček. Korejský pár ve středním věku. Všichni žijí v Los Angeles. A během následujících 36 hodin se všichni střetnou. Snímek Crash, provokativní a nebojácný pohled na složitost rasové problematiky v Americe, je jedním z mála filmů, které se snaží v publiku vyvolat zamyšlení nad vlastními předsudky. Podmanivé městské drama se noří do atmosféry Los Angeles po 11. září a sleduje protínání příběhů jeho hlavních hrdinů, pocházejících z různých etnických skupin. Zatímco postavy vzájemně vstupují do svých životů a zase je opouštějí, zkoumá film strach a bigotnost z mnoha různých perspektiv. V bojové zóně intolerance není nikdo v bezpečí. A nikdo není imunní vůči zuřivosti, která podněcuje násilí a mění životy.

Francouzského tajného agenta Josselina "Josse" Beaumonta pošlou do jisté africké země, aby tam odstranil diktátora Njalu. Politická situace se však radikálně změní a předtím nepohodlný diktátor se stane pro francouzskou vládu důležitou osobností. Tajná služba Josse zradí a africká vláda ho odsoudí za přípravu atentátu. Jossovi se po dvou letech podaří utéct a vrátit se do Francie, kde úmyslně informuje bývalé nadřízené, že splní svůj původní úkol a zabije prezidenta Njalu, který právě přicestoval na oficiální státní návštěvu. Tajná služba všemožně usiluje atentátu zabránit.

Přestože ví, že by měl sedět u počítače a psát další knihu nebo alespoň na chvíli vylézt ze své staré chaty a projít se se svým psem okolo jezera, úspěšný spisovatel Mort Rainey vyspává až 16 hodin denně na svém oblíbeném kanapi. Je uprostřed bolestného rozvodu a všechny okolnosti, které rozchod doprovázejí, se stávají čím dál tím více nepříjemnými. Celá záležitost vysává jeho energii i kreativní potenciál a Mort je donucen čelit obzvláště těžkému tvůrčímu bloku, který mu brání dát dohromady byť jednoduchou větu. Když už se zdá, že se nemůže stát nic horšího, objeví se na prahu jeho boudy psychotický cizinec John Shooter, obviní Raineyho z toho, že ukradl jeho příběh, a požaduje po něm náhradu.

Na jednom z newyorských dálničních obchvatů se v ranních hodinách, kdy každý spěchá za svými povinnostmi, srazí dvě auta. Zdánlivě se vlastně nic nestalo, jen jedno auto zůstalo nepojízdné. Ale pro oba řidiče má jejich náhodné setkání nedozírné následky. Tím jedním je úspěšný mladý advokát Gavin Banek (Ben Affleck Nejhorší obavy, Pearl Harbor ad.), který zmeškal klíčové stání a omylem našel klíč k nekalým praktikám v rodinné firmě, druhým Doyle Gipson (Samuel L. Jackson Shaft, Vyvolený ad.), nešťastný otec, který se opozdil k rozvodovému řízení a zřejmě ztratil ženu i své děti, přestože by s nimi chtěl být každou minutu. Banek a Gipson jsou naprosto odlišní muži. První mladý, toužící za každou cenu po penězích, úspěchu a vysokém společenském postavení, druhý stárnoucí, který už se jen zoufale brání, aby se neocitl až na samém dně.Drobná autonehoda, která je svedla na okamžik dohromady, je ve svých nečekaných důsledcích staví proti sobě.

El Mariachi je poznamenán tragédií a uchýlil se k odloučenému životu v ústraní. Když jej ale zkorumpovaný agent CIA Sands najme k překažení plánu zákeřného bosse Barilla, který má v úmyslu zabít mexického prezidenta, samotářský hrdina je donucen svůj úkryt opustit a vydat se vstříc novému dobrodružství. El Mariachi, kterého i tentokrát doprovázejí dva věrní pomocníci Lorenzo a Fideo, má však také vlastní důvod k návratu – krvavou pomstu.

Vizuálně velmi propracovaný film proti sobě staví temné, chladné a nekompromisní vikingské válečníky a přirozené, otevřené Indiány. Ti se samozřejmě jen těžko mohou bránit nájezdu daleko vyspělejší a agresivnější civilizace. Hlavní hrdina je pak člověkem stojícím mezi těmito dvěma světy, jehož úkolem je ochránit svou novou rodinu.Film vznikl zároveň i jako komiks a právě tato stylizace ho staví nad žánr historického filmu směrem k akční podívané. Je však natočený v reálném prostředí okolo Vancouveru v Kanadě, což z něj dělá klasickou akční podívanou ve velkém stylu, kterou v současných kinech diváci jen těžko hledají. Jako jeden z mála filmů také vychází z legend o dávných objevitelích Nového světa.

Snímek Las Days je zamyšlením Guse Van Santa nad vnitřní posedlostí jednoho talentovaného muzikanta, která ho ničila v posledních hodinách jeho života. Blake, mladý umělec, se zhroutil pod tíhou slávy, úspěchu a absolutní izolace. V domku uprostřed lesů se snaží uprchnout před svým životem, svým okolím a svými povinnostmi. Vyhlíží, naslouchá a očekává vysvobození. Michael Pitt září v dramatu o vynikajícím hudebníkovi, jehož život a kariéra připomínají život a kariéru frontmana skupiny Nirvana, Kurta Cobaina.