Třiadvacet minut po jedné, ráno 26. dubna 1986, dělilo Evropu od nejhorší jaderné katastrofy už jen několik sekund. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu právě explodoval. Uvidíte příběh očima hlavních protagonistů, pracovníků elektrárny, kteří měli to štěstí a přežili i těch, kteří okamžitě nebo brzy po neštěstí na následky havárie zemřeli. Té noci se v Černobylu protnuly dvě osudové okolnosti. Chybná konstrukce reaktoru a despotická a sebestředná povaha hlavního inženýra Anatolije Ďatlova. Řídící směna nevěděla téměř nic o tom, proč a za jakých podmínek je tento grafitový reaktor při nízkém výkonu tak nestabilní. Druhou riskantní okolností byla nepředvídatelnost chování ing. Ďatlova samotného. Je podoben technologii, kterou chce ovládat. Tuto noc se Ďatlov s reaktorem střetl v souboji síly, který je oba zničil. Jednatřicet minut po půlnoci se hádka kvůli hladině výkonu, při níž může začít bezpečnostní zkouška čtvrtého černobylského reaktoru, vyostřila...

Vyšetřování nehody závodního automobilu v Le Mans v roce 1955, kdy Mercedes 300 SLR vletěl mezi diváky, zabil 83 lidí a dalších 120 zranil. 11. června 1955 svět závodních playboyů a jejich exotických vozů zachvátila ničivá exploze. V úvodní části závodu udělal budoucí mistr světa Mike Hawthorn v cílové rovince chybu a odstartoval masakr. Mercedes 300 SLR francouzského jezdce Pierrea Levegha vletěl mezi diváky, zabil 83 lidí a dalších 120 zranil. Tragédie se rychle stala živnou půdou pro konspirační teorie, obviňování a skandál. Ze všech hrůz však jeden muž vyšel s vynikajícím kreditem. John Fitch, přední americký jezdec stáje Mercedes, měl vystřídat Levegha za volantem osudného vozu. Jeho inovace, jejichž vznik podnítila právě tato nehoda, dodnes zachraňují tisíce jezdců a diváků. Dokument s využitím rozsáhlých archivních materiálů a nových záznamů zkoumá vteřinu za vteřinou sled událostí, aby odhalil, co přesně se v Le Mans stalo.

V roce 1985 byla Christa McAuliffeová, středoškolská učitelka z Concorde v New Hampshire, vybrána, aby se stala prvním obyčejným americkým občanem, který poletí do vesmíru. V měsících předcházejících startu raketoplánu Challenger nacvičovala lekce, které měly být naživo vysílány z oběžné dráhy. Bylo jí 37 let a měla dvě děti. Osudný let Challengeru byl podrobně zachycen americkými médii, která mu věnovala v reportážích a přímých přenosech obrovský prostor.