Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
„Nejúspěšnější neúspěšná“ akce v dějinách americké astronautiky se odehrála ve dnech 11. až 17. dubna 1970. Tehdy po pečlivých přípravách, zcela bez povšimnutí veřejnosti, která už podobné lety brala jako samozřejmost, vystartovala k měsíci posádka Apolla 13. První dny letu proběhly hladce, ale pak se z reproduktorů v řídícím středisku ozvalo legendární „Houstone, máme problém.“ Explodovala jedna z nádrží s kyslíkem a poškodila přitom druhou. Začal klesat tlak, objevily se potíže se spojením. Posádka pochopila, že jejich sen, stanout na povrchu Měsíce, je ztracen a změnil se v bitvu o život. Aby ušetřili vzduch, přesunou se astronauti do přistávacího modulu a pokouší se udržet loď ve směru. V Houstonu je rozhodnuto využít pro návrat gravitační sílu Měsíce, a tak astronauty čeká nesmírně obtížný, ne-li nemožný úkol. Obletět s těžce poškozenou lodí Měsíc, vrátit se k Zemi a bezpečně přistát. Celý svět se zatajeným dechem sleduje drama odehrávající se daleko za hranicemi zemské atmosféry.
Robert Redford a Meryl Streepová hrají hlavní role v tomto slavném filmu od oscarového režiséra Sydneyho Pollacka. Tento mistrně natočený a překrásně výpravný příběh hluboké lásky a bolestivé ztráty získal roku 1985 Oscara za nejlepší film, za režii, za adaptovaný scénář, za kameru, za původní hudbu, za výpravu a za nejlepší zvuk. Vzpomínky Na Afriku patří mezi největší romantické filmy všech dob. Vypráví poutavý a pravdivý příběh Karen Blixenové (Meryl Streep), ženy obdivuhodně pevné vůle, která se svým nevěrným manželem (Klaus Maria Brandauer), řídí kolem roku 1914 kávovou plantáž v Keni. Ke svému překvapení začne Karen brzy zcela propadat kráse této exotické země, místních lidí a tajemného bílého lovce (Robert Redford).
Nejtragičtější den v olympijských dějinách, masakr izraelských sportovců v roce 1972 v Mnichově, který měla na svědomí palestinská teroristická organizace Černé září, se nesmazatelně vepsal do historie dvacátého století. O událostech, které následovaly, toho v učebnicích dějepisu nebo dobovém tisku mnoho nenajdete. Sérii nájemných vražd proti strůjcům atentátu, které naplánovala a provedla izraelská tajná služba, v mistrovsky napínavém thrilleru zmapovala režisérská legenda Steven Spielberg.
Je září 1944, těsně před ukončením válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem. Finský „nacista“, odstřelovač Veiko, je připoután ke skále, zatímco Ivan, kapitán sovětské armády, je zatčen tajnou policií. Oba, odsouzeni k smrti svou vlastní armádou, na poslední chvíli unikají neblahému osudu a náhodně nalézají útočiště u mladé Laponky Anni. Ta v nich však nevidí vojáky znepřátelených armád, ale především muže. Každý z nich rozumí pouze svému rodnému jazyku: finštině, ruštině a laponštině. V pustině severní tajgy však musí všichni žít pohromadě po několik dní.
Zrození národa je velkou společenskou freskou z období války Jihu proti Severu a jeho příběh nám tak představuje široké spektrum amerických dějin: Od vzniku snahy o zrušení otroctví, přes občanskou válku, kapitulace generále Lee a atentát na prezidenta Lincolna, až k poválečnému údobí a vzestupu Ku-Klux-Klanu. Na tomto bouřlivém společenském a politickém pozadí se odehrávají a vzájemně proplétají osudy dvou rodin; Cameronů z Jihu a Stonemanů ze Severu.