Podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie natočil Béla Tarr sedm a půl hodiny trvající veledílo Satanské tango, jímž na sebe upozornil také za hranicemi Maďarska. Film se odehrává stejně jako Zatracení (1988) v posttotalitní pusté krajině, již rozbahňuje neustálý déšť a drásá drsný vítr. Příběh hříšné vesnice je rozvržen do dvanácti kapitol, jež můžeme rozdělit na dvě poloviny, což odpovídá pravidlům tanga (šest kroků dopředu, šest kroků dozadu). Především v první části Tarr paralelně vypráví osudy jednotlivých postav, které směřují k jasně danému bodu - příchodu lžiproroka Irimiáše a jeho kumpána Petriny. Z několika úhlů pohledu sledujeme toto dlouhé čekání na člověka, jehož se obyvatelé chátrající vesnice obávají.
Devatenáctiletá studentka překladatelství a tlumočnictví Laura chce být úspěšná za každou cenu. Ačkoliv se s přítelem dělí o nájem a přivydělává si brigádami, její finanční situace začne být neúnosná. Jednoho večera v zoufalství odpoví na inzerát staršího muže, jenž hledá něhu za sto eur na hodinu. Laura se zapřísahá, že se k tomuto nouzovému řešení uchýlí pouze jednou, aby pokryla nezbytné náklady. Lze však z bludného kruhu prostituce a rychle vydělaných peněz jen tak lehce vystoupit?