Alžírsko 1954. Uprostřed neklidné a násilné doby se na cestu přes pohoří Atlas vydává podivná dvojice mužů: vesničan Mohamed, obviněný z vraždy, a učitel evropského původu Daru, který byl vybrán, aby jej jako eskorta doprovodil k soudu. Pronásledovaní jezdci, kteří touží po okamžitém trestu pro Mohameda, a pomstychtivými vesničany musí oba muži čelit kulkám, zuřící válce, zimě a dalším nebezpečím, aby si vybojovali svobodu.
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci.
V Minagkabau v západní Sumatře se Yuda, zkušený žák Silat Harimau, připravuje na Merantau - prastarý rituál přerodu mladíka v muže. Kvůli tomu musí opustit svou rodnou vesnici a vydá se do rušné Jakarty, aby nasbíral zkušenosti. Život v Jakartě je těžký a po sérii neúspěchů si Yuda není jistý svou budoucností. Náhodou se setká s dívkou Astri, která je obětí gangu obchodníků s lidmi. Yuda se jí pokusí zachránit před jejím psychotickým šéfem Ratgerem a jeho pravou rukou Larsem. Yudovi se podaří osvobodit Astri i jejího mladšího bratra Adita, ale gang je jim v patách - chce zpět své "zboží" i krvavou odplatu. Yuda nemá jinou možnost, než čelit útočníkům a postavit se jim v dechberoucím finále.
Jake Tremont je osmasedmdesátiletý muž, jehož životní radosti a strasti pevně drží v rukou jeho manželka Bette. Od ranní snídaně přes nákupy a sledování televize až po převlékání do pyžama. Jednoho dne však odvezou Bette s infarktem do nemocnice. O Jakea se musí postarat jeho syn John, úspěšný manažer, který se na svou novou pozici napřed dívá jako na přítěž. Když se Bette konečně zotaví, je už z Jakea docela jiný člověk, samostatný a kypící energií. Pak se John od lékařů dozví, že jeho otec má rakovinu prostaty. Prosí je, aby o tom otci neříkali, protože ví o jeho panické hrůze z nemoci. Ošetřující lékař ale nedá na jeho prosby a Jake upadne do kómatu. John si po hádce s nemocnicí bere svého otce do domácího ošetřování a najde mu jiného lékaře. Jake se nakonec z kómatu téměř zázračně probere, po rakovině ani stopy, a začne užívat života plnými doušky. Bette, která byla zvyklá na úplně jiného muže, je z Jakeovy proměny vyděšená. Vše nakonec vrcholí bouřlivou hádkou u rodinné večeře...
Po útěku z domu na půli cesty vyrazí dva mladí outsideři na cestu, kde zažijí fantaskní a naprosto šílené věci.
Pětadvacetiletá Francouzka Freddie se poprvé po adopci vydává do Jižní Koreje, kde se snaží najít svou identitu a původ.
Píše se rok 1990 a kdesi na australském pobřeží přistane indonéská rybářská loď s pasažéry z Kambodže a Iráku, kteří se pokoušejí ilegálně dostat do země. Oklamáni falešnými sliby ocitají se uprchlíci na kraji pouště s třísetkilometrovou vzdáleností k nejbližšímu městu. Skupina se rozpadá a náhoda svádí dohromady podmračeného iráckého inženýra Youssifa, mírného, avšak rozhodného Kambodžana Aruna, hledajícího svého australského otce, a javánského rybáře Ramelana, jehož prokletím je přitahovat katastrofy nejrůznějšího druhu. Podobně jako Danis Tanović v Zemi nikoho přibližuje i scenárista a režisér Rowland ve svém debutu politické téma s lakonickým humorem vycházejícím z absurdity situace, aniž by však ztrácel ze zřetele její humanistický rozměr. Cestu podivné trojice za štěstím v podobě civilizace snímá vynalézavá kamera, která ideálním způsobem využívá fotogeničnosti australských širých plání. (KVIFF)
Film vypráví o školním životě, vzájemných vztazích dospívajících školáků, názorech na přátelství a život a utváření těchto názorů.