Pietro je chlapec z rušného italského města, Bruno je kluk ze zapomenuté alpské vesnice. Jeden se každé léto vrací do hor s rodiči, druhý kopce nikdy neopouští. Sdílí lásku k majestátním vrcholům, složitý vztah k vlastním otcům a časem i husté plnovousy. Tak jako příroda roste, usychá a znovu vzkvétá, mění se i jejich přátelství. Ztráta v Pietrově životě ho po mnoha letech zavede zpět na venkov a opětovné setkání s Brunem změní jeho pohled na svět.
Každá doba má své vizionáře, kteří za sebou ve stopách své geniality zanechají pozměněný svět – ale málokdy k tomu dojde bez boje o to, co se přesně událo a kdo byl přítomen okamžiku zrození změn. Ve filmu Sociální síť divákům režisér David Fincher a scenárista Aaron Sorkin umožňují nahlédnout do okamžiků, kdy vznikal Facebook, nejrevolučnější sociální fenomén nového století, prostřednictvím odlišných pohledů hyperinteligentních mladých mužů, kteří svorně tvrdí, že právě oni byli u toho, když Facebook vznikl. Výsledkem je drama plné tvoření i destrukce, drama, které se zcela záměrně vyhýbá jediné interpretaci, ale místo toho poukazuje na rozpory v subjektivních výkladech událostí, aby tak zrcadlilo stále se měnící sociální vztahy, které jsou pro naši současnost charakteristické.
Lucy a Joshua jsou kolegové, kteří se každým coulem nenávidí, dělají si naschvály a jeden druhého propichují pohledem. Jejich soupeření se vyostří o to víc, když se ve firmě nabídne nová pracovní pozice vedoucího, o kterou oba usilují.
Charlton Heston hraje renesančního umělce Michelangela Buonarroti (6. března 1475 - 18. února 1564), který vymaluje Sixtinskou kapli za imperiálního papeže Julia II. Tuto epickou adaptaci románu Irvine Stoneové natočil režisér Carol Reed. Zatímco román pokrývá Michelangelova života od narození až do smrti, film se zaměřuje na boj vůle mezi perfekcionalistickým umělcem a netrpělivým papežem, který si objednal vymalování slavné kaple.
Renomovaný režisér Douglas Sirk natočil portrét bohatého muže, kterému nedostatek morálky přinesl úpadek a nakonec i smrt. Robert Stack se představí v hlavní roli jako Kyle Hadley, požitkářský syn texaského magnáta Roberta Keitha, jehož dynastie se začíná hroutit. Ve vedlejších rolích uvidíme hvězdy jako Lauren Bacall v roli Stackovy nešťastné ženy a Rocka Hudsona jako jeho nejlepšího přítele. Dorothy Malone získala za roli Kyleovy nymfomanské sestry Oscara za nejlepší ženský výkon ve vedlejší roli.
Hlavní postavou je líbezná a plachá Helenka, dcera revírníka z Komory nedaleko Ostrovačic, která žije se svým otcem v myslivně uprostřed nádherné moravské přírody. Jednoho večera ji na ostrovačickém plese vyzve k tanci synovec místního faráře Ríša, který studuje v Praze na právnické fakultě. Zalíbila se mu na první pohled, a tak se o její přízeň začal ucházet jen co se znovu objevil v Ostrovačicích. Zprvu nepřístupná Helenka časem podlehne okouzlení z první lásky, ale když jí Ríša vypráví historky ze svého světáckého života v Praze, začne se mu vyhýbat. Láska je však mocná čarodějka a ona mu časem přece jen odpustí. A Ríša, který dříve jen lehkomyslně utrácel tatínkovy peníze a obletoval holky, se vrátí do Prahy s odhodláním dostudovat a pak se vrátit pro svou milovanou Helenku...
Mysteriózní thriller se odehrává v ospalém maloměstě, kterým otřese série rituálních vražd. Ostřílený prokurátor rozplétá důkazy, svědectví i historické dokumenty o polsko-židovských vztazích a ve změti falešných stop a antisemitských stereotypů hledá indicie, které by ho přivedly na stopu pachatele.
Igor Stravinskij a Coco Chanel se poznali v roce 1920. Stravinskij i s celou rodinou byl nucen emigrovat, Coco Chanel byla v té době již známou módní návrhářkou a úspěšnou podnikatelkou. Velkoryse nabídne rodině Stravinského svůj dům na jihu Paříže. Záhy oba podlehnou vzájemné přitažlivosti, ale Stravinskij má čtyři děti a jeho žena je nemocná. Pro Stravinského je vztah se sebevědomou a nezávislou ženou velmi inspirativní a s nebývalou vášní se noří do komponování. Coco Chanel právě vyvíjí jeden z nejslavnějších světových parfémů – svůj Chanel No.5. Vztah nelze skrýt a rodina, zejména Kateřina, velmi trpí. Kateřina raději i s dětmi odjíždí do přímořských lázní Biarritz.
Příběh chudé rozpadající se rodiny matky Fišerové a jejích třech dětí. Je zasazený do 90. let 19. století – do doby, kdy nemajetné pracující vrstvy ještě neměly své volební hlasovací právo ani stálou osmihodinovou pracovní dobu.
Po dlouhé cestě Evropou se kočovný herec taťka Mour vrací domů se svou ženou mámou a jejich syny. Chtějí se konečně usadit a vést normální život. Doma je však nic a nikdo nečeká. Přivítá je jen samozvaná domobrana, která nahradila policii. Jsou nuceni vydat se na útěk, který se změní na putování magickou a krutou krajinou obývanou neškodnými podivíny a nebezpečnými lidskými tlupami.