Rok 1969. Dr. Malcolm Sayer zkoumá v newyorské nemocnici skupinu pacientů, kteří v důsledku prodělané encefalitidy byli po desítky let v katastrofickém stavu. Provedené testy ho přesvědčí, že tito pacienti žijí svým vnitřním životem. Sayaer získá souhlas ředitele nemocnice Kaufmana k experimentální léčbě drogou L-DOPA, která úspěšně pomohla lidem trpícím Parkinsonovou nemocí. Se souhlasem pacientovy matky vyzkouší drogu na Leonardu Loweovi a podaří se mu u něho obnovit schopnost mluvit a pohybovat se. Kaufman pak povolí léčbu navou drogou i u ostatních katatoniků. Všichni se proberou k životu. Po čase se ale u prvního pacienta začnou projevovat příznaky ztráty nabytých schopností. Sayer je zoufalý, protože vidí, že droga působí jen dočasně. Sestra Costellová ho přesvědčuje, že i tak pro své pacienty udělal nesmírně mnoho. Vrátil je alespoň načas do života. Opakované pokusy s jinými drogami už nikdy nepřinesly podobně dramatické výsledky

Přestože se tenhle příběh odehrál před bezmála osmdesáti lety, je až nebezpečně aktuální. Vypráví o muži, který měl obrovské sympatie veřejnosti, navzdory tomu, že páchal ty největší zločiny. Podle státních institucí vykrádal banky. Podle lidí trestal ty, kdo zavinili hospodářskou krizi. V přepadených bankách se choval jako jeho oblíbení filmoví hrdinové. K cizím penězům se navíc obvykle nedostával hrubým násilím, ale díky originálním nápadům realizovaným s neobvyklou drzostí. Z policejních pastí unikal zázrakem, a když už sklaply, nepředstavovaly pro něj problém ani mříže vězeňské cely. Úspěšné tažení Dillingerovy bandy americkými bankami a postupně se utahující policejní smyčka na hrdlech jejích členů sice dominuje, ale vedle toho sledujete i Dillingerův intimní příběh, který je skoro stejně zajímavý jako jeho zločinecké eskapády, nebo válku o veřejné mínění, již lupič úspěšně svádí s etablující se FBI, která chce na jeho dopadení postavit smysl své existence.

Sugestivní příběh dvou dospívajících dívek. Puberťačka Tracy sní o tom jak být cool. A má pro tuto svou představu i svůj ideál. Je jím ostřílená spolužačka Evie, dívka bez rodinného zázemí. Ta uvede Tracy do „velkého cool světa“, do světa nebezpečných nástrah a rychlých požitků, ve kterém hrají hlavní roli drogy a povrchní erotické zkušenosti. V citovém zmatku, plném neshod s rozvedenou matkou a konzumním otcem, který utíká od problémů, podléhá Tracy rafinovaným slibům zkušenější parťačky a pouští se na cestu nikam...

Britský dramatik a spisovatel Oscar Wilde sice žil v manželství a měl dva syny, ale navzdory něžnému vztahu k manželce podlehl i vášnivé lásce k oslnivě krásnému, ale poněkud sobeckému a lehkomyslnému lordu Rossovi. Wilde se ocitá mezi mlýnskými kameny divadelních úspěchů a společenského opovržení.

Laurel Canyon je známé údolí v Hollywoodu, ve kterém mají své luxusní rezidence producenti a hudební hvězdy. V jednom takovém honosném sídle mají nahrávací studio a zároveň bydlí Jane se svým milencem, rockovým guru Ianem. Jejich bohémský život ale jednoho dne naruší Janin syn Sam, který úspěšně dokončil studia medicíny na Harwardu a nyní se vrací do LA dokončit postgraduální studium neuropsychiatrie. Není sám, přivezl si s sebou svou dívku ze studií Alex. Mladý pár ovlivněný konzervativním způsobem života na Harwardu se střetává s jinou společenskou realitou.

Devatenáctiletá dívka se připravuje, aby se stala sebevražednou atentátnicí na Times Square. Mluví bez přízvuku, tudíž je nemožné určit přesně její původ. A nikdy se nedozvíme, proč se tak rozhodla. Nevíme koho zastupuje, v co věří - víme jen, že v to věří bezmezně.

Stejně jako ve všech svých dílech, tak i ve filmu Jako dým staví novozélandská režisérka Jane Campionová do středu svého příběhu ženu. Tentokrát je to devatenáctiletá Ruth, která podlehne při cestě do Indie tamnímu duchovnímu světu. Z donucení se však vrací domů, do Austrálie. Rodina ji přinutí, aby se podrobila terapii, na niž si najala amerického specialistu P. J. Waterse. Dívka se ocitá se sebejistým mužem v osamělé chatě uprostřed divočiny, kde marně vzdoruje jeho metodám. Během krátké doby se však situace začíná obracet.

Brook Holtonová je bohatá a má šťastnou rodinu. Jediným problémem je, že je Brook workoholik. To se stane osudným jejímu synovi, který její vinou zemře při autonehodě. Brook se s jeho smrtí nemůže vyrovnat – začne pít a brát spousty prášků. Tato situace trvá měsíce, až se nakonec její manžel Albert rozhodne i s dcerou odejít. Brook je naprosto mimo, a když se po velmi dlouhém spánku probere, čekají na ni únosci. Ti napsali dopis na rozloučenou a pak zinscenovali divadlo, aby to vypadalo, že se Brook zabila. Brook odvezli doprostřed pouště, kde ji zavřeli v nepoužívané tělocvičně. Brook si nejprve prochází očistcem, protože jí chybí alkohol a prášky. Vězní ji trojice únosců – všemu velí Jerry, kterému pomáhají Rena a Carl. Kromě Brook vězní i mladíka jménem Will. Jerry vzal Brook na její vlastní pohřeb, kde Albertovi oznámili, že po něm chtějí 10 milionů výkupné, jinak Brook zemře.

Životopisné drama podle skutečných dobrodružných osudů českého malíře Jaroslava Čermáka, proslaveného svými obrazy především v Černé Hoře. Malíř Čermák miluje Hyppolitu, manželku svého učitele Gallaita. Milenci uprchnou, ale nakonec se vrací a manžel dá ženu zavřít do sanatoria. Čermák usiluje, aby se jeho obraz „Husité brání pohraniční průsmyky“ dostal do slavného francouzského Salonu. Hyppolita se po návratu ze sanatoria vrací k Čermákovi, i když ji manžel nutí, aby ho odmítla. Čermák dostává své dílo do Salonu a stojí v čele vlasteneckého hnutí. Po dobrodružné noční plavbě doveze z vyhnanství rukopisy Viktora Huga. Současně podporuje odboj Černohorců proti Turkům a je odhodlán sám v Černé Hoře bojovat. Komplikovaná láska malíře a Hyppolity prochází mnoha peripetiemi, na čas se dokonce milenci rozejdou, ale v den Čermákova odjezdu na Černou Horu Hyppolita definitivně od manžela odchází…

Televizní inscenace o Boženě Němcové zachycuje chodské období jejího života. Vypráví o manželském svazku s Josefem Němcem, který jako finanční úředník zůstával vždy ve stínu své slavné ženy. Inscenace je představuje jako dva lidi, kterým láska k národu vrostla do srdce a kteří nechtěli stát stranou boje, který bylo třeba svést, aby budoucnost národa byla svobodou pro jeho lid.