Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...
Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.
Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.
Alabama třicátých let je rozdělena rasovou nenávistí na bílých a černých. Hladinu rozvíří zpráva o znásilnění bílého dívky. Z brutálního činu obviní černocha a proces má být výstrahou. Obhajoby se ujal bílý advokát Finch. Má nezvratné důkazy o nevině svého klienta, to se však nehodí do plánu rozvášněného davu.
Nejslavnější americký film všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873). Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i hereckým výkonům.
Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje...
Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12
Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.
Příběh se odehrává v Japonsku, v letech 1876-77, a popisuje přátelství dvou válečníků ze zcela odlišných kultur. Nathan Algren se účastnil občanské války i bojů proti indiánům a tuto temnou minulost utápí v alkoholu. Bývalý kapitán přijme nabídku, aby v Japonsku vycvičil císařské vojsko vyzbrojené americkými puškami. Když nastane prvotní bitva se vzbouřenci, padne Algren do zajetí. Během zotavování je nucen žít v odlehlé horské vesnici. Postupně se sbližuje s Kacumotem - nepřítelem, který vede samurajské povstalce. Algren pozvolna propadá kouzlu venkovských zvyklostí a vedle cizokrajných bojových technik si osvojuje bušidó: samurajské morální zásady. V rozhodující bitvě proti sobě povstává císařská armáda obtěžkaná palnými zbraněmi a samurajové vyzbrojení luky a meči. A Nathan Algren, kapitán-samuraj, tento civilizační střet ztělesňuje více než kdo jiný...
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Nostalgická romance o lásce, která vzplála v drsném prostředí novozélandské pustiny. Do nehostinného prostředí bělošských osadníků přijíždí z Anglie za novým mužem němá Ada s nemanželskou dcerkou Florou. Přiváží s sebou milovaný klavír, bez nějž nemůže existovat. Zvláštní, uzavřená a oduševnělá žena se s obchodnickým manželem Stewartem neshodne. Postupně však podléhá jemnému nátlaku jiného muže, který odkoupil od Stewarta její nástroj. Posedle zamilovaný Baines jí postupně piano odprodává, a ona za to platí narůstající povolností. Ta je však stále méně vynucována; později má naplněný milostný vztah za následek prudkou reakci oklamaného manžela. Příroda je vůči bílým osadníkům krajně nepřátelská: neustále prší a všude je spousta bahna. Moře je stále bouřlivé, husté stromy a křoviska jsou jen obtížně prostupná. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou nejednoznačné a jejich charaktery jsou obtížně dešifrovatelné.
Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…
Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.
Nestává se každý den, abyste byli při cestě vlakem svědkem vraždy. Když se však nenajde tělo, nemohlo ani dojít k žádné vraždě. Alespoň to tvrdí policie a Miss Marple tak nezbývá nic jiného než obléct zástěru, uvázat si do vlasů mašli a vyrazit do služby k Ackenthorpovým, jejichž stará usedlost leží hned vedle železniční trati.(
Jeden z nejnapínavějších katastrofických filmů všech dob vypráví o osudu posádky a cestujících zaoceánského parníku, převráceného přílivovou vlnou. Děj plný napětí, obohacený osobními příběhy obětí, dává vzniknout přesvědčivému a dechberoucímu dramatu. Skvělé herecké obsazení spolu s neuvěřitelnými speciálními efekty činí z tohoto filmu skutečnou klasiku.
Susan Stone je krásná, nadaná i zajímavá maloměstská hvězdička, která od mala touží být televizní hvězdou. Svatba, manžel, rodina či přátelé jsou jen velmi nadměrným a nepotřebným faktorem. Za svým snem si totiž půjde i přes mrtvoly...