Osmanská říše roku 1915: ve městě Mardin jsou jedné noci shromážděni tureckými žandarmisty všichni arménští muži včetně Nazareta. Stejně jako mnoho dalších je i on odvlečen od své rodiny do pouště na nucené práce. Když jsou odvedení muži a Nazaretovi spoluvězni popravováni, podaří se mu jako zázrakem přežít a uprchnout. Dozvídá se, že jeho dvojčata přežila genocidu na Arménech a vydává se je hledat – a jeho nesnadná odysea ho přivádí ze syrské pouště přes Kubu až do Spojených států amerických.

Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty.

Dvojice fiktivních hrdinů – Záboj a Mlhoš prochází obdobím husitských nepokojů a ovlivňují nejdůležitější události doby. Ovšem v protikladu k tomu, jak byla tato historie interpretována. Záboj s Mlhošem se dokáží náhodně a většinou i proti své vůli připlést k těm nejdůležitějším historickým událostem. Ovšem nejsou jen svědkové doby a událostí či jejími glosátory. Stávají se účastníky dění, které aktivně ovlivňují.