Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Píše se rok 1781 a Antonio Salieri působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II. Když ke dvoru přijede Mozart, Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby?

Císaře Franze Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrassyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrassy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Franzi Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo...

Dvacetitisící den v životě Nicka Cavea začíná zvoněním budíku a končí procházkou po mořské pláži. Precizně propracovaná struktura snímku nechá diváka nahlédnout do nitra tvořivé, originální a uhrančivé osobnosti Nicka Cavea, jehož autorský rukopis je ve snímku nepřehlédnutelný. Na devadesát pět minut se divák ocitne ve společnosti nesmírně tvůrčí osobnosti. (49th KVIFF)

7. březen 1977 - od druhé odpoledne se nad obvykle klidným tenerifským letištěm převalovala hustá mlha. Na ranveji se v té době nacházeli dva plné jumbojety - KLM 747 a Pam Am 747 - oba připraveno na odlet. Americký kapitán v mlze neviděl odbočku z dráhy, a tak podle pokynu z věže měl odbočit na nejbližší. A přesně v té vteřině se pohnul na odlet i nizozemský Boeing. Oba stroje, plné leteckého palivu, do sebe narazili, nizozemské letadlo dopadlo na ranvej a okamžitě vybuchlo, americké se rozlomilo na dvě části a také začalo hořet. Následky byly katastrofální - v nizozemském zahynulo všech 248 cestujících a členů posádky, v americkém se z 369 lidí na palubě zachránilo 61. Vyšetřování trvalo dlouho a nakonec dospěla komise k závěru, že došlo k lidskému selhání - vinen byl holandský kapitán van Zanten, který pravděpodobně špatně porozuměl pokynům z věže ...

Každé dítě zná ten příběh námořníka z Janova, který vyplul hledat novou cestu do Indie a objevil nový svět. Idylický ráj na zemi, oplývající bohatstvím. Dočkal se poct po svém návratu, ale prožil také mnoho útrap a hrůzy. Ať už je předmětem oslavování nebo zatracování, jedno mu nikdo nevezme. Ukázal svým následovníkům cestu a spustil ohromnou lavinu změn. "1492" je fascinujícím a provokujícím příběhem jedné z nejzáhadnějších postav historie. Nezobrazuje pouze Kolumbovu plavbu, ale také období více než dvaceti let jeho života a úporné snahy získat podporu na uskutečnění dávného snu. Zachycuje muže a ženy, kteří ho podporovali či mu stáli v cestě, i útrapy, jimž byl vystaven v pozdějších letech. Je to příběh jednoho z největších dobrodružství posledních pěti set let, které může být přirovnáváno snad jen k dobytí Měsíce. Na rozdíl od Američanů však Kolumbus nevěděl, kde a zda vůbec přistane. A za to mu náleží obdiv.

Po smrti paranoidního císaře Tiberia se moci chopí jeho dědic Caligula a uvrhne říši do krvavé spirály šílenství a zvrácenosti.

Mistr Jeroným Pražský se vydal z Kostnice, aby v Čechách získal pomoc pro mistra Jana Husa. Na hranicích byl zadržen, vrácen a nařčen z kacířství. Kardinálové Zabarella a d`Ailly zvažovali, jakou zvolit taktiku, aby byl Husův vliv co nejvíc potlačen. Rozhodli, že Jeroným by se měl Husa veřejně zříci a odvolat. Kdyby odvolal, mohl si zachránit život. Ale mistr Jeroným překonal nástrahy, vnitřní krizi, obětoval lásku a stejně jako Jan Hus neodvolal. V roce 1416 byl odsouzen k smrti upálením.