V roce 1935 němečtí vědci kopali kvůli kostem, v roce 1943 kvůli nim vraždili. Jak německá vědecká komunita podporovala nacismus, překrucovala historii, aby legitimizovala odporný systém, a byla spoluviníkem jeho nevýslovných zločinů. Příběh Ahnenerbe, zlověstné organizace vytvořené za účelem přepsání nejasných počátků národa.

Koprodukční dokument diváka zavede na místa, kde stály nacistické koncentrační tábory – z bývalého koncentračního tábora Buchenwald přes Mauthausen a Terezín až do Osvětimi. Co mají tyto tábory kromě nezměrného množství zmařených osudů a utrpení společného? Zatímco máme tyto pojmy v paměti spojené s obrazy smrti a zkázy, zanechaly nám zároveň i svědectví o síle lidské vůle čelící běsům genocidy. Přestože byli vězni obklopeni nejkrutějšími válečnými živly, horečně vytvářeli umění: kresby, řezby, obrazy i hudbu. Někdy na příkaz nacistů, pro potěchu pohlavárů a jako dárky manželkám důstojníků SS, jindy tajně, aby se skrze skryté vzkazy rozloučili s blízkými nebo aby okolnímu světu zanechali svědectví o hrůzách, o nichž bychom se jinak nikdy nedověděli. Mnozí vězni si uvědomovali, že jejich konec může nastat kdykoliv, proto pro ně bylo důležité po sobě zanechat něco, co by existovalo i po jejich smrti.