Aniž by se zřekl svých rigorózních formálních principů, natočil Bresson okouzlující studii o tom, z jak nepatrných pohledů a gest se rodí zamilovanost, o snílkovství jedněch a o věrnosti druhých.

Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Britský umělec L.S. Lowry žije se svou panovačnou matkou Alžbětou až do její smrti v roce 1939. Zahořklá, na lůžko upoutaná Alžběta se aktivně snaží odradit svého svobodného syna od jeho uměleckých ambicí, zatímco nikdy neopomene zmínit, jak moc velkým je pro ni zklamáním. Lowry, který tráví dny vybíráním nájemného, po večerech navštěvuje umělecké kurzy a celé noci až do časných ranních hodin maluje obrazy. Film sleduje začátky jeho kariéry, kdy Lowry touží po tom, aby se jeho práci dostalo uznání nejen v Londýně, ale i mimo něj. Je zřejmé, že jedinou překážkou na cestě k Lawryho úspěchu je jeho matka, nikoli nedostatek talentu. Alžběta je však zároveň jediným důvodem, proč Lowry vůbec začal malovat, neboť se zoufalý muž ze všech sil snaží vytvořit něco, cokoli, co učiní jeho matku šťastnou.

Němé drama bylo natočeno podle stejnojmenného románu Hermana Banga. Ústředním motivem je vztah malíře Clauda Zoreta a jeho modelu, mladého Eugena Michaela. Zoret zahrnuje svého chráněnce přízní, penězi i láskou. Michael však sleduje své vlastní cíle a malíře jenom využívá.