Prezident John F. Kennedy převzal úřad a Amerika bouřila nadšením a výzvou Nové hranice. Mnoha lidem se zdálo, že je možno úspěšně bojovat se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. A totéž platilo o konečné hranici: vnějším prostoru. Prezident vyzval národy, aby zaktivizovaly své nedokonalé vesmírné programy a dosáhly toho, že do deseti let přistane člověk na Měsíci. A Amerika odpověděla v podobě sedmi astronautů, kteří měli to pravé.

„Nejúspěšnější neúspěšná“ akce v dějinách americké astronautiky se odehrála ve dnech 11. až 17. dubna 1970. Tehdy po pečlivých přípravách, zcela bez povšimnutí veřejnosti, která už podobné lety brala jako samozřejmost, vystartovala k měsíci posádka Apolla 13. První dny letu proběhly hladce, ale pak se z reproduktorů v řídícím středisku ozvalo legendární „Houstone, máme problém.“ Explodovala jedna z nádrží s kyslíkem a poškodila přitom druhou. Začal klesat tlak, objevily se potíže se spojením. Posádka pochopila, že jejich sen, stanout na povrchu Měsíce, je ztracen a změnil se v bitvu o život. Aby ušetřili vzduch, přesunou se astronauti do přistávacího modulu a pokouší se udržet loď ve směru. V Houstonu je rozhodnuto využít pro návrat gravitační sílu Měsíce, a tak astronauty čeká nesmírně obtížný, ne-li nemožný úkol. Obletět s těžce poškozenou lodí Měsíc, vrátit se k Zemi a bezpečně přistát. Celý svět se zatajeným dechem sleduje drama odehrávající se daleko za hranicemi zemské atmosféry.

V roce 1985 byla Christa McAuliffeová, středoškolská učitelka z Concorde v New Hampshire, vybrána, aby se stala prvním obyčejným americkým občanem, který poletí do vesmíru. V měsících předcházejících startu raketoplánu Challenger nacvičovala lekce, které měly být naživo vysílány z oběžné dráhy. Bylo jí 37 let a měla dvě děti. Osudný let Challengeru byl podrobně zachycen americkými médii, která mu věnovala v reportážích a přímých přenosech obrovský prostor.

Když Neil Armstrong poprvé otiskl svou nohu do měsíčního prachu, jediné spojení bylo díky satelitu mezi několika stovkami ovcí na australském venkově. Ve dnech před 19. červencem 1969 a vesmírnou misí, která poprvé otiskla lidské stopy na Měsíci, spolupracovala NASA se skupinou australských techniků, kteří souhlasili s nainstalováním satalitního přijímače. Anténu umístili přímo doprostřed ovčí farmy v městě Parkes, známém stříháním ovcí a právě toto rozhodnutí NASA mírně znepokojilo.

Vydejte se díky režisérům Werneru Herzogovi a Cliveu Oppenheimerovi na úžasnou cestu po naší planetě a napříč celým vesmírem. Dozvíte se, jak meteority, padající hvězdy a drtivé dopady probudily naši zvědavost ohledně jiných světů a přiměly nás přehodnotit naše osudy.