Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...

Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.

V okupovaném Polsku se herci, jejichž protinacistická hra je zakázána, připojí k odboji, ale i zde dělají své profesi čest.

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.

Nebe nad Berlínem je německý dramatický film režiséra Wima Wenderse z roku 1987. Děj filmu se odehrává v Berlíně a vypráví příběh dvou andělů Damiela a Cassiela a cirkusové artistky Marion.

Stalin a Hitler si v roce 1939 domluvili rozdělení vlivu v sousedních zemích a brzy zahájili i jejich porcování. A nikdo jim v tom příliš nebránil. Společně obsadili Polsko, Stalin zabral Lotyšsko a Estonsko. Na řadě bylo Finsko, po kterém Rusové žádali vydání Karélie ležící na jejich hranicích blízko Leningradu. V listopadu 1939 bez vyhlášení války vtrhla Rudá armáda do Finska, ale i přes mnohonásobnou převahu v mužích i zbraních nedokázala finskou obranu prolomit. Až po několika měsících tzv. Zimní války vybojovali na Finsku část území. V roce 1941 se situace změnila. Německá armáda vtrhla do Sovětského svazu a Finsko se rozhodlo vybojovat obsazené pohraničí zpět. Tento válečný konflikt mezi malou severskou zemí a totalitní komunistickou mašinérií připomíná boj Davida s Goliášem. Válečné drama Neznámý voják vypráví příběhy jedné finské jednotky, která se postavila během této války na obranu země proti agresorovi.

Berlín. Současnost. Letní den, v němž minuty rozhodují o lásce, životě a smrti. Lole a Mannimu je něco přes dvacet a jsou milenci. Manni pracuje jako kurýr pro pochybného překupníka s auty. Poslední akce však nedopadne podle plánu. Vletí v metru do náruče revizorům a ztratí igelitku se 100.000,- DM, které si má šéf za dvacet minut vyzvednout. Zoufalý Manni volá Lole. Co si počít? Když ty peníze nesežene, zemře. Lolin mozek pracuje naplno. Má dvacet minut na to, aby sehnala sto tisíc, dvacet minut na záchranu Manniho života. Lola vyrazí z domu do ulic Berlína vyběhat sobě a Mannimu život, sehnat nějak někde sto tisíc. Lola běží ne jako, ale o život.

Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.

Mallory neměla mnoho důvodů být šťastná. Otec ji tyranizoval a sexuálně obtěžoval, matka nepodnikala nic na dceřinu obranu. Když se dívka náhodně setkala s Mickeym, byla z toho láska na první pohled. Ještě téhož večera si tajně vypůjčili auto Malloryina otce a vyrazili na projížďku. Otec nahlásil krádež policii, uprchlíci byli dopadeni a Mickey putoval za mříže. Podařilo se mu však utéct, a tak se zanedlouho znovu objevil u Mallory. Jejich setkání mělo hrůzný průběh: nejprve zbili dívčina otce, pak ho utopili v akváriu, a poté přišla na řadu matka tu polili v posteli benzínem a Mallory ji zapálila. Mladí milenci se dávají na útěk a nechávají za sebou další mrtvé. Jejich řádění sledují sdělovací prostředky, policie je jim na stopě...

Nikdy předtím neslyšená svědectví ze soudního procesu odhalují nové šokující podrobnosti o druhé světové válce a vnitřním fungování nacistické válečné mašinérie. Vyslechněte si syrové hlasy Hitlerových zločinných přisluhovačů, například Hermanna Göringa, Wilhelma Keitela, Alberta Speera a Rudolfa Hesse, i obětí a svědků, kteří proti nim statečně svědčili.

Film podle novely Michela Houllebecqa se zaměřuje na Michaela a Bruna, dva zcela různé nevlastní sourozence a na jejich narušenou sexualitu. Po vcelku chaotickém dětství s hippiesáckou matkou, která se více než o něj stará o své věci, se Michael stává molekulárním biologem a geny ho zajímají více než ženy. Bruno je posedlý sexuálními touhami, ale nejčastěji nachází uspokojení s nějakou prostitutkou. Jeho ubohý život se změní, když potká zkušenou Christiane. Mezitím Michael opět potkává Annabelle, lásku svého mládí ...

Kdo ví, co hledá americký novinář Jake Geismer (George Clooney) v poválečném Berlíně? Možná klid, možná příběh, ale určitě ne svou dávnou lásku Lenu (Cate Blanchett). Ani stopu tajemství a podvodů, které vedou od Leny k jejímu milenci - mladému ambicióznímu desátníkovi (Tobey Maguire). Stopa pokračuje až k vraždě, o kterou se nikdo nezajímá. Nikdo kromě Jakea. Tři herecké talenty pod vedením Stevena Soderbergha v thrilleru, který vzdává hold filmové atmosféře 40. let a zároveň působí svižným, moderním dojmem filmu noir. „Děsivý i fascinující, skutečná filmová lahůdka“ (Peter Travers, ROLLING STONE).