Slavná kombinace hudební komedie, parodie na gangsterské filmy a bláznivé crazy komedie, se odehrává v roce 1929 a jejími hrdiny jsou Joe a Jerry, dva muzikanti, kteří se na útěku před bandou gangsterů převléknou za ženy a "ukryjí" se v dívčím orchestru Sladké Zuzi odjíždějícím na turné na Floridu. Seznámí se zpěvačkou Pusinkou Kovalczykovou, do níž se Joe zamiluje, ale sami se brzy stávají, stejně jako ostatní dívky, terčem pozornosti mužů. Zatímco o Joea alias Josefinu se zajímá mladičký hotelový poslíček Bellhop, k Dafne se přilepí obstarožní a neodbytný milionář Osgood Felding. Začíná řada neuvěřitelných zápletek, záměn, omylů a vtipných dialogů s břitkými narážkami, často řádně dvojsmyslnými.

Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic.

Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Muž trpící těžkou depresí potřebuje urychleně terapii. Není však jediný, kdo potřebuje pomoc.

Krátký film Antoine a Colette je druhým pokračováním příbehu o Antoinu Doinelovi v režii Francoise Truffauta. Film byl natočen v roce 1962 jako jeden z pětice krátkých filmů z cyklu "Láska ve dvaceti", jež byly natočeny pěti významnými režiséry z různých zemí. Film zachycuje hlavního hrdinu Antoina Doniela jako sedmnáctilého mladíka pracujícího pro Phillips, firmu která vyrábí dlouhohrající desky. Antoine žije sám v zařízeném pokoji v Place Clichy a většinu času tráví poslechem opery nebo s kamarádem ze školy Reném. Během návštevy akce Berlioz Music Programme potká gymnazistku Colette, do které se poprvé zamiluje. Colette je sice stejně stará jako on, ale narozdíl od Antoina má milující rodiče, se kterými stále ještě žije ve společné domácnosti. Antoine se s Colette opravdu spřátelí a i její rodiče se k němu začnou chovat, jakoby byl jejich vlastní syn. Jen Colette ho stále bere pouze jako kamaráda.

Hlavním hrdinou této skvělé komedie je mladý a pohledný Axel, kterému dokáže odolat jen málokterá z žen. Má stálou přítelkyni Doro, s níž sdílí společnou domácnost. Ta ho však jednoho dne přistihne na dámském záchodku s jistou dámou. Záletník tak během několika sekund přichází nejen o trvalý vztah, ale také o střechu nad hlavou. Po několika pokusech nastěhovat se do bytu některé z bývalých přítelkyň skončí souhrou náhod na prahu homosexuálního Waltera a jeho přítele. A tak o jeho přízeň brzy usilují hned dva milenci. Axel je poněkud zneklidněn, nemá totiž nejmenší chuť vyměnit muže za ženy, i když...? Ještě více tento nečekaný trojúhelník vyděsí Doro, neboť nastávající otec jejího dítěte se chová poněkud divně.