Poté, co Neil Armstrong v červenci 1969 jako první člověk stanul na Měsíci, byla mise Apollo 11 oslavována jako největší triumf amerických technologií. Jenže za lžemi, které hrdě mávají vlajkou, se ukrývá úplně jiný příběh: nevyprávěná verze o tom, jak se z mise Apollo 11 málem stala absolutní katastrofa. Muži, co se jí zúčastnili, po čtyřech dekádách vypovídají o tom, jak skutečně probíhala a co se během první cesty na Měsíc všechno seběhlo. Tento dokumentární film je příběhem o tom, jak primitivní počítačové technologie, lidské chyby a mechanická selhání takřka stály posádku život.

Freddie Mercury (1946-91) byl nejen mužem s jedním z nejčistších a nejúžasnějších hlasů, jaké kdy svět slyšel, ale také zpěvákem skupiny Queen, nejnadšenější rockové kapely v historii.

Scénárista a zároveň i režisér Wiktor Grodecki nám zprostředkovává pohled do života několika velmi mladých, převážně heterosexuálních mužů, kteří se rozhodli vydělávat si na chleba prostitucí a nabízejí své tělo mužům. Grodecki postupně rozkrývá příběhy jednotlivých mladíků a divák se dozvídá, co bylo motivací pro jejich rozhodnutí, jak to v branži chodí a jak rychle člověk ztrácí iluze o lehce nabitých penězích. Ve druhé polovině snímku se režisér věnuje tehdy jednomu z čelních producentů gay pornografických snímků Pavlu Rouskovi, který mu krok za krokem odhaluje nedůstojné, protizákonné a téměř nelidské praktiky a zákonitosti každého takového natáčení. Skoro symbolicky působí závěr filmu, kde Grodecki naznačuje jistou podobnost mezi Rouskovým zaměstnáním přes den a jeho nočním působením za kamerou. Ale to už musí posoudit divák sám a stejně tak i to, jestli po tom všem, co právě shlédl, ještě někdy sáhne po nějaké pornokazetě.