Před čtyřmi lety, na natáčení komedie Spikea Jonzeho V kůži Johna Malkoviche, začíná vyprávění, jehož hrdinou je scenárista Charlie Kaufman. Po úspěchu filmu nemá Charlie o pracovní nabídky nouzi: nakonec přijme adaptaci non-fiction bestselleru spisovatelky Susan Orleanové Zloděj orchidejí. Protože však jde o knihu, která se nevyznačuje klasickým přehledným příběhem, dostává se Charlie do problémů, které rychle přerůstají v mučivou tvůrčí krizi. Situaci nevylepšuje ani Charlieho dvojče Donald, které bratrovi začne fušovat do řemesla: absolvuje totiž příslušný kurz a hravě napíše scénář komerčního thrilleru o sériovém vrahovi s mnohačetnou identitou, který Hollywood okamžitě nadšeně koupí. Do rohu Charlieho tlačí i stále komplikovanější platonický vztah k autorce knihy a jejímu protagonistovi Johnu Larocheovi, takže není divu, že vznikající text se stále výrazněji odchyluje od zadání: k prosté adaptace se mění v příběh o scenáristovi v krizi a o fantómech, které ho pronásledují.
Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.
Melvin Udall je úspěšný spisovatel kýčovitých románků. Žije sám na Manhattanu a s požitkem znepříjemňuje život všem v okolí. Tradiční oběti Melvinova mrzoutství je jeho soused – talentovaný umělec Simon. Vhodným objektem pro zlomyslné kousky je hned ze dvou důvodů. Za prvé je homosexuál a za druhé má psa, kterého Melvin upřímně nesnáší. Svými uštěpačnými poznámkami umí spisovatel znechutit kohokoliv. Pouze protřelá číšnice Carol Connellyová má jazyk dost ostrý na to, aby dokázala svérázného zákazníka usadit. Když se Melvin dozví, že má těžce nemocného syna, rozhodne se jí pomoci. Stejně jako před nedávnem pomohl Simonovi, který se stal obětí loupežného přepadení. Během jeho pobytu v nemocnici se mu Melvin postaral o psa. Proč se ze starého mrzouta stává lidumil? Chybí mu kvalitní obsluha při každodenní snídani v restauraci? Nebo se do Carol zamiloval a chce na ni udělat dojem? Pokud ano, ze strany těžce zkoušené číšnice rozhodně nejde o vysněný romantický vztah...
Podnikatel Bertrand takřka vyletí z kůže, když se dozví, že je jeho dcera Colette těhotná - a zrovna s jeho šoférem Oscarem! Bertrand s ní totiž měl naprosto jiné plány: Chtěl ji provdat za důležitou osobu - Christiana Martina. Pak se však vynoří další potenciální zeť, který nastálou situaci zamotá ještě víc.
Tato komedie je dalším snímkem, překvapujícím svou tematickou a vizuální agresivitou a opět spjatým s hudebním žánrem. Téma tolerance k sexuálním menšinám je nepochybně jedním z nejzávažnějších prvků, prostupujících filmové příběhy posledních let. Ve snímku režiséra Stephana Elliotta má toto téma provokativně výstřední podobu. Hrdiny svérázného road movie jsou dva transvestité a jeden transsexuál, kteří se ze Sydney vypraví v rozhrkaném autobuse s ženským jménem Priscilla přes poušť do australského vnitrozemí, aby v městečku Alice Springs účinkovali se svou show. V ní muži tančí v excentrických ženských kostýmech na populární hity ze 70. let. Cestou se trojice setkává s nejrůznějšími lidmi; jen někteří jsou však ochotni jejich odlišnost akceptovat.
Dokumentárně dramatická koláž natočená na motivy skutečného příběhu Harveyho Pekara ukazuje obyčejného muže, který celý život vykonával nudnou práci - byl úředníkem v nemocnici. Díky svému autobiografickému komiksu se však stal legendou.
Film vychází z autobiografické trilogie přední novozélandské spisovatelky Janet Frameové. S nesmírně citlivým přístupem zachycuje dětské roky, dobu dospívání a konečně i raná léta dospělosti autorky, která svou originální tvorbou vykupuje traumatické životní zážitky. Ty nejhorší ji potkaly během osmiletého pobytu v psychiatrických léčebnách, kde prodělala dvě stě elektrošoků kvůli chybné diagnóze schizofrenie. Nevzhledné děvče s nepodajnou kšticí rudých vlasů však trpělo už od dětství, stráveného na jednom z novozélandských ostrovů uprostřed hmotného nedostatku a neporozumění. Janet se v dospívání začíná stranit lidí a uzavírá se sama do sebe. Zároveň ji však už od raného dětství provází uznání její různorodé literární tvorby. Při cestě do Evropy nachází dospělá spisovatelka ztracenou rovnováhu a vrací se domů jako vyrovnaná osobnost.
V roce 1872 se vsadí distingovaný Angličan Phileas Fogg (David Niven) o 20 000 liber s členy svého klubu o to, že během 80 dní vykoná cestu kolem světa. V doprovodu svého sluhy Passepartouta se vydá na cestu, jist si svým vítězstvím. V Indii zachrání život indické princezně, která se k němu připojuje. Stále je však sledován inspektorem Fixem, který jej podezřívá z přepadení banky... Nákladný film, natočen podle románu Julese Verna sklidil mnoho ocenění, mezi nimi i 5 Oskarů.
V klubu, kde se schází smetánka z Dillí, někdo zavraždí fitness trenéra. Zkušený vyšetřovatel se pak při hledání vraha hrabe ve špíně a tajemstvích místních superboháčů.
Matthew Modine je lékař, který v tomto lékařském thrilleru sleduje smrtící epidemii přes půl světa.
Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.
Spencer Armacost je zkušený astronaut, který žije ve šťastném manželství s půvabnou učitelkou Jillian. Při nové rutinní misi, kdy společně s kolegou Alexem Streckem při výstupu z raketoplánu opravuje poškozenou družici, dojde k podivnému výbuchu a řídící středisko s astronauty na dvě minuty ztratí spojení. Všechno dopadne zdánlivě dobře. Krátce nato Spencer odchází z NASA, protože dostal velmi lákavou nabídku na místo manažera velké firmy. Během párty na rozloučenou dostane Alex podivný záchvat a zemře. Po pohřbu se Natalie svěří Jillian, že se její muž choval divně a vzápětí spáchá sebevraždu. Jillian zjišťuje, že je těhotná a čeká dvojčata. Při nakupování ji překvapí zanedbaný Sherman Reese, bývalý zaměstnanec NASA, který ženě tvrdí, že pro ni má závažné informace o Spencerově nehodě. Prozradí jí, že Natalie byla také těhotná, Jillian mu však nevěří. Později si s ním domluví schůzku, ale Spencer ji předběhne.