Ve svém druhém hraném filmu objevuje Ulrich Seidl paralely mezi mladou Ukrajinkou, která najde práci v bohatém Rakousku, a mladým Rakušanem, který se svým otčímem odjíždí na Ukrajinu montovat automaty na bonbony do zchátralých městských čtvrtí. Jejich cesty se nikdy nezkříží a tvůrce ani nechce líčit příběh setkání, ale spíš mu jde o to konstatovat, že oba světy si nejsou příliš vzdálené. Jak na východě, tak na západě vidí autor stejně osamělé, stejně bezradné jedince. Pro Olgu je místo ve vídeňském geriatrickém zařízení šancí na únik před ubohostí existence doma, kde se potácela mezi bídně placeným zaměstnáním a nechutnými sexuálními službami přes počítač. Ve Vídni ale brzy zjišťuje, že bez občanství zůstane přes veškerou snahu jen opovrhovanou služkou, že osudu psance se nezbaví.

Příběh ukrajinské rodiny žijící na rusko-ukrajinské hranici na začátku války. Irka odmítá opustit svůj dům, i když je vesnice obsazena ozbrojenými silami. Krátce poté se ocitnou v centru mezinárodní letecké katastrofy, která se odehraje 17. července 2014.

Vojačka Lilja se vrací z několikaměsíčního válečného zajetí na Donbase, kde byla držena tamními separatisty. Kruté zacházení jí způsobilo trauma, přepadávající ji v mučivých snech. Jako expertka na vzdušný průzkum viděla dění na frontě z perspektivy dronu – jako manželka v civilu nyní podobně distancovaně vnímá celý okolní svět. Bohatství citů vystřídala bezradnost, lidskost nahradilo strojové chování. Jenže když toužíte jen dál žít svůj život, nemusí být ptačí perspektiva tou nejlepší.

Sleduje skandály zmítaný život Huntera Bidena, syna 46. prezidenta Spojených států.

24. února 2022 odešel Jevhen na frontu. Začal všechno natáčet: svoje pocity, desetitisíce uprchlíků a kamarády, se kterými šel do války. Jevhen je členem dobrovolnického zdravotnického praporu Hospitalěri, jehož posláním je poskytovat první pomoc na frontě a evakuovat raněné na velitelství nebo do frontových nemocnic.