Každý má pro něco vlohy. Pohled do zákulisí kalifornského pornoprůmyslu 70. let, jehož centrem bylo kalifornské San Fernando Valley. Hrdinou příběhu, inspirovaného skutečnou postavou pornoherce Johna Holmese, je mladík Eddie Adams, který se díky mimořádným fyzickým předpokladům stává oblíbenou hvězdou pornografických filmů pod uměleckým jménem Dirk Diggler. Jako chráněnec režiséra Jacka Hornera a jeho milenky a hlavní představitelky Amber stoupá na žebříčku popularity až k závratným výšinám, aby se díky nezřízenému životu s drogami a alkoholem stejně rychle zase propadl na dno…
Téměř čtyři desetiletí vedl skromný pár Karen a Barry Masonovi Circus of Books, obchod s pornografií v Los Angeles, který se stal centrem místní gay komunity.
Scénárista a zároveň i režisér Wiktor Grodecki nám zprostředkovává pohled do života několika velmi mladých, převážně heterosexuálních mužů, kteří se rozhodli vydělávat si na chleba prostitucí a nabízejí své tělo mužům. Grodecki postupně rozkrývá příběhy jednotlivých mladíků a divák se dozvídá, co bylo motivací pro jejich rozhodnutí, jak to v branži chodí a jak rychle člověk ztrácí iluze o lehce nabitých penězích. Ve druhé polovině snímku se režisér věnuje tehdy jednomu z čelních producentů gay pornografických snímků Pavlu Rouskovi, který mu krok za krokem odhaluje nedůstojné, protizákonné a téměř nelidské praktiky a zákonitosti každého takového natáčení. Skoro symbolicky působí závěr filmu, kde Grodecki naznačuje jistou podobnost mezi Rouskovým zaměstnáním přes den a jeho nočním působením za kamerou. Ale to už musí posoudit divák sám a stejně tak i to, jestli po tom všem, co právě shlédl, ještě někdy sáhne po nějaké pornokazetě.
Když patnáctiletému Ezequielovi na měsíc odjedou rodiče, má konečně dost času i prostoru na uspokojení rostoucího sexuálního puzení. Brzy nachází rozptýlení v náruči staršího chlapce Mona, s nímž prožívá osvobozující chvíle tělesné i duševní intimity. Zdánlivě idylické soužití však brzy naruší Monův „strýc“, který v Ezequielovi nevidí jen pohledného mladíka, ale příležitost k výdělku. Eze se tak ocitá v bezvýchodné situaci, v níž musí upozadit city i morálku. Kdo je v tomto příběhu lovcem a kdo obětí?
V Itálii v roce 1958 byly zákonem zakázány všechny "společenské domy, hodinové hotely atp.", tak i nebohé dívky byly propuštěny a skončili na chodníku. Narozdíl od jiných nezaměstnaných však nepřišli o práci, ale o materiální zázemí.