Spisovatel Paul Sheldon se po autonehodě dostal do rukou na první pohled milé, ale ve skutečnosti šílené Annie Wilkisové, která se identifikuje s jeho literární hrdinkou Misery. Tu ale Paul ve své nejnovější knize chce nechat zemřít, což Annie rozzuří k nepříčetnosti…

Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora

Mezi zvlněnými kopci a pokojnými loukami Anglie žije společenství králíků. Když je ale jejich nora ohrožena, uteče malá skupinka statečných králíků do neznámé krajiny, aby našla nový domov. Pod vedením vizionářského Lískáče, odvážného Hlavouna, chytré Borůvky a čestné Břízy musejí na své pouti čelit skličujícím výzvám a použít všechnu svou sílu a obratnost, aby přežili.

Psychologicko-poetické drama o nesmělém pianistovi, jeho milostných tragédiích a fatálních kontaktech s podsvětím, vychází z tzv. černé série (autorem předlohy byl David Goodis), ale jsou tu roztroušeny i prvky komedie a hudebního filmu.(NFA)

Adaptaci stejnojmenného románu Raye Bradburyho o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější než Francois Truffaut, který měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Snímek 451° Fahrenheita divákovi ukazuje totalitní konzumní společnost budoucnosti, v níž panují přísná pravidla. Každý člověk, který projeví odklon od skupinového myšlení a tato pravidla poruší je zavržen. V tomto zřízení je zakázáno číst literaturu a požárníci, kteří kdysi likvidovali požáry, pálí knihy. Guy Montag patří mezi řadové hasiče a vzorně si plní svoje povinnosti. Jednoho dne se však ze zvědavosti rozhodne schovat si a přečíst knihu, kterou měl spálit. Po udání vlastní manželky se jeho role obrací a stává se štvancem.

Homer je sirotek, který celý svůj život strávil za zdmi sirotčince, kde se stal žákem doktora Larche – muže, který Homera naučil nejen jak být skvělým lékařem i bez diplomu, ale i jak být dobrým člověkem, který ví, co je správné. Homer však pochopí, že život není jen v ordinaci, a tak se vydá na jablečnou farmu, kde prožívá i velkou lásku… Film o smutku, radosti, lásce i životních zkušenostech se dočkal sedmi oscarových nominací, proměnil však jen dvě – za mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Michael Caine) a nejlepší adaptovaný scénář (který napsal John Irving).

Podle mnohých se jedná o nejlepší zpracování Psa baskervillského všech dob. Ponurá anglická blata zahalená do lezavé mlhy, velmi přesvědčivý Peter Cushing v roli neúnavného vyšetřovatele a mistrovská detektivní zápletka předlohy dávají dohromady pozoruhodné filmové dílo. Mladý Christopher Lee působí dokonale aristokraticky a elegantně jako pravý člen vyššího stavu (a to hlavně oproti slabošským a zdegenerovaným příslušníkům urozené rodiny Baskervillů zobrazených v jiných verzích této Doylovy novely). Snímek má rychlý spád, Andre Morell zde ztvárnil zřejmě nejsolidnějšího a nejrealističtějšího Watsona všech dob, ovšem nejsilnějším magnetem filmu zůstává naprosto excelující Peter Cushing.(oficiální text distributora)

Uhlazený manažér Nick Hume (Kevin Bacon) žije dokonalý život až do doby, kdy se jeho syn stane obětí iniciačního rituálu gangu a přijde o život. Pod tíhou zármutku Hume dospěje k závěru, že musí ochránit vlatní rodinu sám. Chce se pomstít a slíbí, že najde každého, kdo má se zločinem něco společného. Vražda se stává nástojem jeho pomsty. Režisér filmu Saw: hra o přežití James Wan a scénárista Ian Jeffers přepracovali do filmové podoby původní román Briana Garfielda.

Polovina 80. let, Camden College, Nová Anglie. Chladnokrevný cynik Sean Bateman navenek působí jako mladík ze slušné, zazobané rodiny, ve skutečnosti však prodává drogy celé univerzitě a spí přibližně s polovinou její dívčí populace. Avšak – stejně jako všichni kolem – touží jenom po spolužačce Lauren Hyndeové, která se rozhodla zachovat věrnost svému povrchnímu příteli Victorovi, i když by nepohrdla ani bisexuálním Paulem. Paul ovšem nedá dopustit na Seana, zatímco Victor nejvíc touží po penězích a snad i po Laře, která by si ráda podmanila Lauren. Naštěstí je tady ještě drogový dealer Rupert, který má jen jedinou lásku: peníze. Semestr mejdanů, podrazů a zvráceností je v plném proudu a vypadá to, že vztahy Seana a jeho kamarádů se ještě pořádně zapletou.

Sean Penn, Jude Law, Kate Winslet a Anthony Hopkins se společně představují ve strhujícím příběhu prostého muže, jemuž politická kariéra, ničivá síla korupce a zrada nakonec zcela pokřiví charakter. Film byl natočen podle dnes již klasického románu Roberta Penna Warrena z roku 1946, za který získal Pulitzerovu cenu. V dalších rolích se představí James Gandolfini, Mark Ruffalo a Patricia Clarkson.

Film Angel se svým způsobem vymyká z filmografie francouzského režiséra Francoise Ozona, kterého známe především jako vypravěče intimních dramat svých současníků, jenž občas zabrousí do sedmdesátých let. Drama Angel natočil jako anglicky mluvený film, výtvarně bohatý projekt, podle knižní předlohy Elizabeth Taylorové (jmenovkyně slavné herečky) z roku 1957. Příběh se odehrává na přelomu 19. a 20. století a sleduje osudy hlavní hrdinky Angel Deverellové, naivní dívky, která žije mimo realitu, mimo dosavadní konvence. Přesto však se jí podaří omračujíci str…

Viktor je dokonalým typem pasivity „žije tak, jako by měl vše již za sebou“, Břéťa je naopak „nabitá sluneční baterie, která do sebe čerpá stále novou energii“. A mezi tyto muže vstoupí Edita, která jde tvrdě za svou kariérou.