Robert Angier a Alfred Borden spolu soutěžili už od doby, kdy jako mladí kouzelníci začínali. Jejich přátelská rivalita však skončila, když Alfred přišel s trikem, který zanechal všechny diváky včetně Roberta v úžasu. Jak dokázal něco tak úžasného? Tahle otázka Robertovi pořád vrtá hlavou. Mnohem důležitější však je, jak takový dokonalý trik napodobit. Za každou cenu musí zjistit, jaké tajemství Alfred skrývá. Jde tu přece o jeho prestiž…
Jeden z nejtragičtějších osudů filmu v dějinách kinematografie srovnatelný svým rozsahem snad jen s nikdy nedokončenými snímky Ejzenštejna nebo Ericha von Stroheima. Historie realizace snímku a tragické přerušení produkce se vepsaly do chmurné historie komunistického kina. Jedna z nejnákladnějších produkcí polské kinematografie byla sabotována v okamžiku, kdy byla natočeny již plné čtyři pětiny záběrů. Mystická sága z budoucnosti tak mohla být dokončena až za dvanáct let od započetí prací, ale nikdy již nebyla dovedena do zamýšlené formy. Svým vypravěčským potenciálem, epickou šíři a kolonizací Vesmíru byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase nebo postapokalyptickou sérii Mad Max. Nebýt ironie osudu, vizionář Zulawski jim mohl o pár let dříve sebrat vítr z plachet.
Na Krétu přijíždí mladý anglický spisovatel řeckého původu, Basil, aby obnovil těžbu v lignitovém dole, který zdědil. Cestou se seznámí s vesničanem Zorbou, jehož nepředstíraná volnost a nezávislost není založena na velikosti majetku, ale na odhodlání a chut i užívat si života naplno. V jeho přítomnosti plachý Basil pochopí, že existuje způsob, jak se vypořádat s osobními úspěchy i prohrami. Ten zní: Nikdy nepřestat tančit!
Ve vlastní produkci natočil americký režisér Elia Kazan autorský film, v němž zužitkoval vlastní zážitky. Vypráví o obtížné cestě mladého Řeka Stavrose, pocházejícího z turecké Anatolie, za vysněným životem v Americe, o anabázi plné ústrků a útrap, kterou však živí jediné - touha vymanit se z chudoby a bezprávného postavení. Aby se již nemohlo opakovat, že bude po protiarménském pogromu uvězněn, protože chtěl odnést odnést tělo zabitého přítele. Ale i vstup do vysněné Ameriky pokrývají chmury: neurvalé chování imigračních úředníků dává tušit, že ani tady jej nikdo s otevřenou náručí nečeká. Přesto v náhlém pohnutí kleká na zem své nové vlasti a líbá ji...
Johnny se během 1,5ročního pobytu ve vězení, kam se dostal za padělání, začal zajímat o vaření a zjistil, že ho to baví. Po propuštění ho zaměstná Nick, majitel malé restaurace v New Yorku. U Nicka pracuje i servírka Frankie a Johnny se do ní zamiluje. Frankie má ale s muži velice špatné zkušenosti a Johnnyho odmítá. Bude mít Johnny dostatek sil a trpělivosti, aby Frankie přesvědčil o svém citu?
Když se mladý Američan - vegetarián - zamiluje do Kanaďanky řeckého původu, ještě netuší, co ho čeká. Rodina budoucí nevěsty je totiž přesvědčena, že budoucí zeť se musí stát 100 % členem rodiny. Jídlo, tradice, rodinný podnik to jsou Ianovi radosti nadcházejících dnů.