V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Vyrůstal ve špatné čtvrti, od dětství měl problémy s policií a nakonec byl nespravedlivě odsouzen k trojnásobnému doživotnímu trestu. Rubin Carter, který si v ringu vydobyl přezdívku Hurikán, byl černým koněm střední váhy. Jeho sny o mistrovském titulu jsou rozmetány ve chvíli, kdy je zatčen, obviněn z trojnásobné vraždy a díky nenávistnému policistovi a zastrašeným zmanipulovaným svědkům i odsouzen. Hurikán v rámci boje o zachování lidské důstojnosti a zdravého rozumu sepíše v cele svou autobiografii s přiléhavým názvem Šestnácté kolo. Roky letí, přes protesty a podporu populárních osobností Boba Dylana a Muhammada Aliho, zůstává Hurikán díky neúspěšným odvolacím soudům ve vězení. Jeho kniha se z pultů bestsellerů dávno přesunula do regálů v antikvariátech. Přesto mu právě ona přinese po dvaceti letech za mřížemi vysněnou a spravedlivou svobodu. Mladičký černoch, pocházející ze stejně nuzných podmínek jako Hurikán, dokáže společně se svými pěstouny neuvěřitelné.

Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky.

Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.

Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.

Spisovatelka Lee Israel (Melissa McCarthy) se snaží napsat dobrou knihu, o její rukopisy ale není zájem. A tak se rozhodne vytvářet plagiáty klasických děl světové literatury a vydávat je za svá. To vše za přihlížení svého nejlepšího přítele Jacka (Richard E. Grant), umírajícího na AIDS.

Přestože se tenhle příběh odehrál před bezmála osmdesáti lety, je až nebezpečně aktuální. Vypráví o muži, který měl obrovské sympatie veřejnosti, navzdory tomu, že páchal ty největší zločiny. Podle státních institucí vykrádal banky. Podle lidí trestal ty, kdo zavinili hospodářskou krizi. V přepadených bankách se choval jako jeho oblíbení filmoví hrdinové. K cizím penězům se navíc obvykle nedostával hrubým násilím, ale díky originálním nápadům realizovaným s neobvyklou drzostí. Z policejních pastí unikal zázrakem, a když už sklaply, nepředstavovaly pro něj problém ani mříže vězeňské cely. Úspěšné tažení Dillingerovy bandy americkými bankami a postupně se utahující policejní smyčka na hrdlech jejích členů sice dominuje, ale vedle toho sledujete i Dillingerův intimní příběh, který je skoro stejně zajímavý jako jeho zločinecké eskapády, nebo válku o veřejné mínění, již lupič úspěšně svádí s etablující se FBI, která chce na jeho dopadení postavit smysl své existence.

40 léta. Gangster Benjamin Siegel, přezdívaný Bugsy, je poslán na západní pobřeží, aby převzal tamější organizaci obchodních zájmů mafie. Jeho přítel z dětství, herec George Raft, Bugsyho seznámí s hollywoodskou smetánkou. Světácky založený gangster s utajenými hereckými ambicemi je nablýskaným prostředím filmařského světa okouzlen. Obratem ruky si pořídí honosný dům v Beverly Hills a přepychový automobil. Přesvědčit místní podsvětí, aby pracovalo pro něho, je snadnější, než očekával. Má dost času, aby se mohl věnovat hollywoodskému společenskému životu. Seznámí se s herečkou Virgínií Hillovou, která se netají svými úspěchy u mužského pohlaví. Bugsy se do ní bláznivě zamiluje. Dokonce začne přemýšlet o rozvodu se svojí ženou, kterou nechal na východě. Jeho soužití s Virgínií je však mimořádně bouřlivé. Náhlé poblouznění zneklidňuje jeho bossy.