Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...
Derek Vinyard je charismatický vůdce skupiny mladých rasistů, který končí ve vězení za brutální nenávistnou vraždu. Když je propuštěn, chce se svou minulostí skoncovat a napravit se. Zároveň si uvědomuje, že musí za každou cenu zabránit, aby jeho mladšího bratra Dannyho potkal podobný osud.
V květnu 1980 otevřel Fidel Castro kubánský přístav Mariel s jasným záměrem nechat některé občany odjet za příbuznými do USA. Do sedmdesáti dvou hodin bylo 3000 amerických lodí na cestě na Kubu. Brzy se ukázalo, že Castro přinutil majitele lodí, aby odvezli nejen příbuzné, ale i nejhorší kubánské vězně. Mezi 125 000 uprchlíky, kteří se vylodili na Floridě, bylo 25 000 trestanců. A jedním z nich byl i kubánský politický vězeň Tony Montana. Tony ale hned po příjezdu skončí ve vězení, kde dostane nabídku: zabije komunistu a drogová mafie ho dostane ven i s jeho parťákem. Tony Montana se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on.
Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.
Hrdiny vizuálně vytříbeného vyprávění nového filmu Kim Ki-duka jsou dva mladí lidé, jejichž náhodné setkání přeroste ve zvláštní milostný vztah. Mladík Tae-suk vlastní jen silnou motorku, s níž objíždí různé městské čtvrtě a vyhledává prázdné byty. V těch pak stráví nějaký čas. Nají se a na oplátku vypere prádlo a spraví rozbité věci. Snaží se zmizet před návratem majitelů, což se mu ne vždy zdaří. V jedné domněle prázdné vile se setká s týranou manželkou bohatého muže... Kim Ki-duk natočil snímek během velmi krátké doby; nenápadnou formou v něm nabízí osobitou meditaci nad násilím, nespravedlností a krutostí, v níž se převracejí role.
Hlavním hrdinou slavného příběhu je Luke Jackson, jeden z nových vězňů, který spolu s ostatními vyslechne kapitánovo kázání o tom, co všechno nesmí a smí, a další den ráno už se spolu s ostatními vězni pouští do práce. Pod dozorem bezohledných dozorců kopou v nesnesitelném horku příkop podél nekonečně dlouhé silnice. Večer se vrací do tábora zcela vyčerpaní. Když si někdo postěžuje, ocitne se na samotce. Dny plynou jednotvárně jeden za druhým jen velmi zřídka narušeny nějakým rozptýlením, jako byl třeba pěstní zápas Luka s vězněm přezdívaným Tahoun. Z vězňů, kteří přišli společně s Lukem, se stává sehraná parta a Luke jejich vůdcem. Obdiv spoluvězňů si získává nejen svým postojem k životu, ale také třeba vítězstvím v sázce o snědení padesáti vajec. Vše se změní v okamžiku, kdy se Luke dozví, že jeho matka zemřela. Zatímco vězňové se zachovají ohleduplně, dozorci ho bezohledně zavřou na samotku, aby se náhodou nepokusil uprchnout na pohřeb. A to je začátkem konce…
Roztržitý a své práci oddaný antropolog Dr. David Huxley, který má těsně před svatbou, shání peníze pro své muzeum. V okamžiku, kdy se má setkat s důležitým sponzorem, jeho situaci značně zkomplikuje poněkud potrhlá bohatá kráska Susan Vanceová. Ta se mu i v dalších hodinách doslova neustále plete do cesty, s ochočeným mládětem leoparda pak dostává Davida i své známé do řetězce stále absurdnějších situací…
Burt Lancaster znovu spojil síly s režisérem Johnem Frankenheimerem a zahrál si hlavní postavu v autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda. V roce 1909 byl Robert Stroud odsouzen k deseti letům vězení za zabití člověka. Později ztrácí veškeré naděje na propuštění, protože bodne jiného vězně. Uvězněný v Leavenworthu, zpečetí svůj osud zabitím vězeňského strážce, když jeho matce (Thelma Ritterová) není dovolena návštěva. Tehdy je odsouzen k smrti. Jeho matka prosí manželku Woodrowa Wilsona o přímluvu a prezident nakonec zmírní Stroudův trest na doživotí v izolaci. Bezútěšné přežívání mu ztrpčuje krutý dozorce Harvey Shoemaker (Karl Malden). Jednoho dne se však cosi změní, Stroud najde na vězeňském dvoře poraněného vrabce, ošetří ho a pečuje o něj dokud se neuzdraví, dokonce vrabčáka naučí i pár veselých kousků.
V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.
Jeptiška Susan Sarandon se ujímá Seana Penna, který je odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Řádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ji nemůže nic zaskočit. Avšak příběh vězně odsouzeného na smrt za brutální vraždu je něco celkem jiného, než s čím se doposud střetla. Datum popravy se přes zoufalou snahu odsouzeného získat milost nezadržitelně blíži a s postupem času se na povrch dostávají i silné emoce empatie s odsouzeným, ale zároveň i s oběťmi jeho brutálních zločinů. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má jak se zdá definitivně spočítané, ale s Helen do jeho života přichází naděje, že se konečný výkon rozsudku odloží. Má společnost právo zabíjet ve jménu zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu...
V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.
Svět zachvátila nevysvětlitelná epidemie, která likviduje světovou populaci - avšak mrtví neumírají! Stávají se zombiemi, které se potulují po městě a využívají každou příležitost dostat se k masu a krvi zbylé hrstky živých lidí. Kde a jak to všechno začalo, nikdo neví. Zubožená skupina těch, kteří zatím přežili v jednom wisconsinském městě, našla úkryt ve velkém obchodním středisku. Zde se tito lidé musejí jednak naučit jak se bránit před stále početnější hordou zombií, ale především musí vyřešit problém vlastního soužití v uzavřeném prostoru. Venku už nic nepřipomíná někdejší svět. Situace se zdá bezvýchodnou, a tak skupina hledá riskantní cestu z obklíčení.
Pianistka Traude Krüger vyučuje již 60 let hru na klavír v jedné ženské věznici. Až to skoro vypadá, že si sama odpykává trest. Když má začít vyučovat uzavřenou, nevypočitatelnou a agresivní Jenny, která sedí za vraždu, zprvu to odmítne. Ale v okamžiku, kdy tuto vzpurnou dívku uslyší hrát, změní své rozhodnutí. Její nadání je zcela zřejmé a je ukryto pod slupkou drsné holky s násilnickými sklony k sobě samé, ale i k okolí. Hodiny klavíru vypadají spíše jako vzájemné měření sil. A tak se pustí do boje: proti sobě, ale i do boje společného, neboť v sázce je důležitá klavírní soutěž, během níž zbývají Jenny právě 4 minuty, aby dokázala něco, co by od ní nikdo - ani samotná Traude - nečekal.
Život nočního hlídače Koistinena se odvíjí v nudném koloběhu, který díky jeho čestnosti, dobrotě a soucitu občas naruší snad jen předem prohraná rvačka v zájmu spravedlnosti. Jednotvárná práce, osamělý domov a pivo u stánku po návratu ze služby jsou jeho každodenní rutinou. Jednoho dne ale Koistinen potkává ženu, která vplyne do jeho života s takovou přirozeností jako by jim setkání bylo souzené a vše náhle vypadá nadějněji. Dlouho ale netuší, že se mu stane osudnější, než by si sám dokázal představit. Namísto osudové lásky ho však čekají jen zločinecké intriky. Přes všechnu nespravedlnost si však Koistinen zachovává svou čest i naději.
Slavný thriller s prvky komedie o drsném poldovi a ukecaném vězni, kteří společně pátrají po uprchlém vrahovi. Z vězení utekl nebezpečný trestanec. Odzbrojil detektiva Jacka Catese a jeho pistolí zastřelil dalšího policistu. Jack Cates je však tvrdý polda, který je odhodlán pomstít smrt kolegy za každou cenu. Aby se dostal vrahovi na stopu, rozhodne se "vypůjčit" si z vězení na osmačtyřicet hodin vězně Reggio Hammonda, který by mu mohl pomoci. Vrah se totiž chystá vybrat skrýš s lupem, o který ho Hammond připravil. Přestože jsou zájmy obou mužů zcela odlišné, cíl mají oba stejný, dopadnout uprchlíka. Není to však snadné. Už jen proto, že každý z dvojice pronásledovatelů je zcela odlišný. Jack je málomluvný drsný polda, Reggie lehkomyslný mluvka a hazardní hráč. A tak není divu, že musí přes vzájemné osobní antipatie během pronásledování plného honiček, přestřelek a dalších dramatických situací, nejprve naučit respektovat jeden druhého.
Kenny je rozčarovaný prodejce zmrzliny v Chicagu, který má zářivě bílou uniformu a otupělé srdce. Jednou v noci potká Lolitu, jízlivou mladou ženu s fialovými vlasy, která nemá co ztratit. Ukáže se, že mají stejného terapeuta – který zjevně neodvádí nejlepší práci. Přestože se na mnoha věcech neshodnou, jsou zajedno v tom, že jim toho život moc nenabízí a rozhodnou se společně vydat do San Francisca, kde společně skočí z mostu Golden Gate. Cestou se jim přihodí řada nehod a nepříjemností – včetně ukradených aut, neúspěšných pokusů o spáchání těžkých zločinů, nečekaných setkání se stopaři a náhodou zachráněných životů. Zatímco se vztah mezi Kennym a Lolitou prohlubuje a jejich cíl už je na dohled, oba začnou - velmi zdráhavě a bez jakékoli předchozí průpravy – objevovat příslib lásky a zjistí, že možná nakonec přece jen mají pro co žít.
V roce 2050 ovládají gigantické korporace celé Spojené státy. Vláda se snaží potlačovat vzpoury obyvatelstva již v zárodku, ale především jim chce předcházet, na což slouží zábavná virtuální realita, která preventivně absorbuje nespokojenost lidí a uklidňuje jejich negativní vášně. Výsledkem je poslušné obyvatelstvo. Vrcholem tohoto procesu na odpoutání pozornosti a zklidnění davů jsou každoroční automobilové závody smrti, v nichž hraje roli nejen rychlost, ale především bezohlednost účastníků. Bonusové body připadnou týmům, které srazí a usmrtí co nejvíce náhodných chodců a okolostojících diváků. Na start se připravuje i neporazitelný vítěz všech dosavadních závodů, slavný Frankenstein (Manu Bennett). Tento robotický muž nemá ani tušení, že jeho kopilot je nebezpečný špión. Vedle něj sedí účastník tajného odboje, který chce jednou provždy ukončit krvavou tradici zabijáckých závodů a zničit společenský systém.