Španělsko koncem 30. let, poslední dny občanské války. Desetiletý Carlos, jehož otec, republikán, byl zabit v boji, je svým poručníkem zanechán v sirotčinci Santa Lucía, depresivní stavbě uprostřed vylidněné krajiny, kam jsou sváženi sirotci po obětech války. Ponuré chodby budovy v sobě skrývají nejen neřestné vztahy dospělých protagonistů - jednonohé ředitelky Carmen, profesora Casarese, mladé učitelky Conchity a agresivního školníka Jacinta -, ale v den svého příjezdu se v nich Carlos setkává i s přízrakem chlapce, který se nepřetržitě snaží navázat s ním kontakt. Z živých pak musí čelit především nejstaršímu ze sirotků, potměšilému a nepřátelskému Jaimemu. Záhy začne mít Carlos podezření, že dětský duch s nejasnými úmysly je duchem bývalého žáka Santiho, který před časem zmizel za záhadných okolností. Santiho duch použije nového obyvatele sirotčince k tomu, aby krutě a nečekaně splatil krvavý dluh svému vrahovi.

Zní to jako další z neuvěřitelných příběhů. Existuje videopáska plná obrazů jako vystřižených z těch nejtíživějších snů. Tam, kde byla přehrána, zazní záhy telefon s varováním, že ten, kdo ji zhlédl, zemře přesně za sedm dnů. Rachel Kellerová, reportérka renomovaného deníku, přirozeně odmítá uvěřit takové fantaskní informaci, jenomže když dojde k záhadné a nevysvětlitelné smrti čtyř teenagerů, rozhodne se přijít celé věci na kloub, protože jednou z "obětí" byla její neteř. Není to vůbec jednoduché, ale nakonec i ona pásku získá, i ona si ji promítne, se svým malým synkem, a telefon skutečně vzápětí zazvoní. Zbývá jen sedm dní a nocí, aby s přítelem Noahem nalezla způsob, jak zachránit sebe i svého jediného syna. Netuší jak dlouhou, smrtí a zoufalstvím zahalenou cestu, se s Noahem budou muset vydat.