Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění… Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muž vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci…

Příběh W. Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Děj začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina – rodiče, bratr a dvě sestry – žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek, a nakonec i Szpilmanovo piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi – na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Film inspirovaný autentickým životním příběhem Johna Forbese Nashe ml., nositele Nobelovy ceny za ekonomii. V roce 1947 je John přijat na prominentní univerzitu v Princetonu s pověstí zcela mimořádně talentovaného matematika. Nepodobá se svým vrstevníkům. Neúčastní se jejich zábav, žije ve vlastním, uzavřeném světě, a dokonce nechodí ani na přednášky. Je doslova posedlý touhou po objevu „originální myšlenky“. Nalezne ji a vysokou školu opouští jako vědec, který svojí matematickou teorií doslova převrátil naruby ekonomické teze, považované uplynulých sto let za neměnné. Získá skvělé postavení, ožení se, založí rodinu… Jednoho dne si ovšem i jeho žena Alicia musí připustit, že to, co bylo až dosud u Johna považováno za podivínství, je závažnou psychickou chorobou…

Film líčí případ pomstěného znásilnění. Jeho hrdinou je venkovský advokát Paul Biegler, který převezme obhajobu poručíka Maniona, obviněného z vraždy muže, který znásilnil jeho vyzývavou ženu Lauru.

Příběh začíná v Laurens, malé vesnické komunitě v severní Iowě, kde žije zatrpklý vdovec s chatrným zdravím – Alvin Straight. Po jednom ze svých těžkých domácích úrazů a návštěvě lékaře mu dcera Rose sděluje, že jeho bratr Lyl je na tom mnohem hůř – ranila ho prý mrtvice. Alvin bratra neviděl celých deset let a tato nešťastná událost jej donutí vážně uvažovat o jeho návštěvě. Je zde ovšem „menší“ problém, bratr bydlí až v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz nemůže snést představu, že by ho někdo za bratrem svezl. Proto Alvin vymyslí bizarní plán: chce uskutečnit cestu na svém zahradním traktůrku! Alvin vyráží na svou šestitýdenní pouť se zapřaženým provizorním přívěsem a nákladem „životně důležitých zásob“: odpuzovačem hmyzu a Swisherovým cukrovím.

V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Newyorský detektiv Keith Miller je typický drsný polda otřískaný životními zkušenostmi posbíranými na ulicích, jemuž plánovaný kariérní vzestup komplikují obvinění z nezákonného jednání, která se s ním táhnou od jeho posledního případu. Na pořadu dne je ale nová akce – v přepadené bance drží lupiči desítky rukojmí. Tahle krizová situace bude ovšem velmi nestandardní. Detektiv Miller se totiž musí utkat s asi nejchytřejším zločincem, kterého za svou bohatou kariéru potkal, a pokusit se překazit zločin, který se zdá být dokonalý.

Arcivévodkyně Sofie hledá vhodnou ženu pro svého syna, rakouského císaře Franze Josefa. Volba padne na Nené, nejstarší dceru její sestry Ludoviky. Helenina mladší sestra Sissi doprovází Helenu a Ludoviku na výletu do Bad Ischlu, kde se mají Nené a mladý císař poznat . Po příjezdu do Bad Ischlu se točí vše kolem Nené. Aby Sissi unikla tomuto zmatku, jde rybařit. Přitom se potká s císařem Franzem Josefem, který je ihned unesen její přirozeností a krásou...

Erin Brockovich je dvakrát rozvedená matka tří dětí. Navíc toho času bez zaměstnání a téměř bez peněz. Když se jí konečně podaří uchytit jako nejposlednější sekretářka v advokátní kanceláři Eda Masryho je pevně rozhodnuta chytit svou šanci za pačesy. Při rešerši jednoho banálního případu narazí na stopu znečišťování podzemních vod elektrárenskou společností. Následky, které zanechal jedovatý chrom na obyvatelích přilehlého pouštního městečka jsou katastrofální - zhoubné nemoci, genetické změny, potraty. Erin získá důvěru poškozených lidí i svého šéfa a začne dávat dohromady velký případ. Karta jejího doposud neblahého osudu se konečně obrátila... Film vznikl podle skutečné události.

Jeptiška Susan Sarandon se ujímá Seana Penna, který je odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Řádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ji nemůže nic zaskočit. Avšak příběh vězně odsouzeného na smrt za brutální vraždu je něco celkem jiného, než s čím se doposud střetla. Datum popravy se přes zoufalou snahu odsouzeného získat milost nezadržitelně blíži a s postupem času se na povrch dostávají i silné emoce empatie s odsouzeným, ale zároveň i s oběťmi jeho brutálních zločinů. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má jak se zdá definitivně spočítané, ale s Helen do jeho života přichází naděje, že se konečný výkon rozsudku odloží. Má společnost právo zabíjet ve jménu zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu...

Vzpomeňme na nezapomenutelnou Romy Schneiderovou v roli půvabné princezny Alžběty Bavorské, do které se zamiluje rakouský císař František Josef I. (Karlheinz Bohm). Oba mladí lidé musí překonat nejrůznější překážky, než je Alžběta v roce 1854 korunována za císařovnu, kterou její poddaní s láskou nazývají Sissi. Tehdy sedmnáctiletá Romy Schneiderová se díky této roli stala populární nejen v Rakousku a Německu, ale v celé Evropě. Sissi z ní doslova udělala filmovou hvězdu, na kterou nelze zapomenout.

Císaře Franze Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrassyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrassy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Franzi Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo...

Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.

Píše se rok 1982. V Polsku je vyhlášen výjimečný stav a organizace Solidarita postavena mimo zákon. Urszulu potkává životní tragédie - ztratí manžela. Aby se psychicky nezhroutila, zaměřuje veškerou pozornost na překlady Orwellova díla a na svého syna. Její manžel Antek se k ní však stále vrací. Býval totiž obhájcem politických vězňů a trápí ho, že svůj poslední případ nestihl dokončit. Metafyzická a politická rovina příběhu se prolínají...

Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.

Historické drama z vichistické Francie, které za druhé světové války neomezeně vládne maršál Philippe Pétain.