Rok 1918, První světová válka vrcholí, zapojuje se i Amerika. Německému letectvu, do té doby složenému z příslušníků aristokracie a buržoazie, dochází kvalitní piloti. Proto vrchní velení umožní vstoupit do letectva i příslušníkům nižších vrstev. Jedním z nich je i Bruno Stachel. Od začátku mezi ostatní piloty nezapadl, přesto se snaží dokázat, že je lepší než ostatní. Poté, co se z něj stává letecké eso, velitelství ho propaguje jako národního hrdinu, aby pozvedlo morálku obyčejných vojáků, že i člověk jejich vrstev může být úspěšným důstojníkem.
Krajinou zdevastovanou zuřící třicetiletou válkou prchá potulný Vogel (O. Sharif). V zapomenutém cípu bavorských Alp nachází vesnici nedotčenou válečnou vřavou. Záhy se však zjevuje malý vojenský oddíl vedený Kapitánem (M. Caine), místo obvyklého drancování se však bitvami zocelený muž rozhodne strávit zde poklidnou zimu a nabrat síly před dalším tažením. Ve vesnici tak panuje křehké příměří - jak vojáci tak místní obyvatelé se musí navzájem respektovat, protože obě strany se paradoxně potřebují. Skrytě však dochází k vyhrocování vztahů, které vede po odc…
Dr. Herzfeld najde při pitvě v mozku mrtvoly kapsli se jménem a telefonním číslem své dcery Hany. Hana byla unesena a její otec se musí spojit s “Erikem,” který mu má poskytnout další instrukce. Erikův telefon však zvedne umělkyně jménem Linda. Ta právě našla mrtvého Erika na pláži ostrova Helgoland, který je kvůli zuřící bouři odříznut od okolního světa. Linda sama je ve velkém nebezpečí, neboť má v patách násilnického bývalého přítele. Herzfeldovi rychle dochází, že další pokyny najde uvnitř Erikova mrtvého těla. Aby Haně zachránil život, musí Lindu přimět k provedení pitvy. Linda je tak nucena učinit nemyslitelné, aby Hanu zachránila ze spárů psychopata, zatímco je sama sužována děsivou bouří i vlastními hrozbami.
Píše se rok 1940. Hitler dobývá Evropu. A ve Spojených státech se snaží sekretářka dobýt srdce svého nadřízeného, právníka Eda. Díky podivným služebním cestám šéfa ale začíná tušit, že něco není v pořádku. A skutečně - Američané vstupují do války a Ed se přiznává, že je špiónem, pracujícím v Německu pro americkou vládu. Když je potřeba dalšího agenta, bývalá sekretářka ochotně nabídne své služby.
Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav...
Agent CIA Cross, který už opustil aktivní službu, je v podezření, že prodal Rusům některá z důležitých tajemství. K této domněnce vedou šéfy CIA vztahy stárnoucího muže k ruskému agentovi Žarkovovi. Proto je rozhodnuto, že jako možná hrozba pro zájmy americké bezpečnosti musí být odstraněn. Muž, kterému je tento úkol přidělen, je Crossův bývalý žák a chráněnec Jean Laurier, jehož kódové jméno je Štír. Ani dlouholeté přátelství, které oba muže spojuje, nezabrání chladnokrevnému Laurierovi ve splnění úkolu, což se ovšem ukáže být mnohem obtížnější než zabít vlastní dívku, která se ukázala být nepřátelským agentem. Cross totiž naučil Jeana řemeslu, ale za ty roky ve službě má v rukávu dost triků, aby si dokázal chránit kůži a bez váhání je používá. Žarkov se Crosse pokouší přesvědčit, aby emigroval, ale ten odmítá. Chce zůstat ve své zemi a nelítostně vyrovnat některé staré dluhy.