Třiadvacet minut po jedné, ráno 26. dubna 1986, dělilo Evropu od nejhorší jaderné katastrofy už jen několik sekund. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu právě explodoval. Uvidíte příběh očima hlavních protagonistů, pracovníků elektrárny, kteří měli to štěstí a přežili i těch, kteří okamžitě nebo brzy po neštěstí na následky havárie zemřeli. Té noci se v Černobylu protnuly dvě osudové okolnosti. Chybná konstrukce reaktoru a despotická a sebestředná povaha hlavního inženýra Anatolije Ďatlova. Řídící směna nevěděla téměř nic o tom, proč a za jakých podmínek je tento grafitový reaktor při nízkém výkonu tak nestabilní. Druhou riskantní okolností byla nepředvídatelnost chování ing. Ďatlova samotného. Je podoben technologii, kterou chce ovládat. Tuto noc se Ďatlov s reaktorem střetl v souboji síly, který je oba zničil. Jednatřicet minut po půlnoci se hádka kvůli hladině výkonu, při níž může začít bezpečnostní zkouška čtvrtého černobylského reaktoru, vyostřila...
Kim Čong-un je severokorejským diktátorem v porovnání se svými předchůdci krátce a vést komunistickou zemi se teprve učí… Severokorejský vůdce se stal nejvyšším představitelem své země náhle a bez zkušeností. Muž s evropským vzděláním má do jisté míry komické a dětinské zájmy, miluje basketbal západní konzumní kulturu. Svých politických oponentů a soupeřů v boji o moc se ovšem zbavil velmi zkušeně. Kim Čong-un neposkytuje rozhovory, takže se o něm dozvídáme víc od těch, kteří ho znají osobně. Jaký je jeho vztah k ženám? Jak vyrůstal a jak se z něho propaganda snažila udělat zkušeného vojáka, i když o armádě nevěděl téměř nic?
Zpracování jedné z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel… Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.
Napínavě natočený špionský příběh, inspirovaný osudy skutečného „Kurýra z Varšavy“, Jana Nowaka Jezioranského. Toho v roce 1944 pověřila polská exilová vláda, aby předal tajné informace velení Zemské armády ve Varšavě. To vše jen okamžik před vypuknutím Varšavského povstání...