Spisovatel Rjú Murakami ve svých knihách, z nichž u nás vyšly romány V polévce maso a Čáry, odhaluje citlivé nervy současné japonské společnosti tím, že se soustředí na její patologické projevy. Hlavní postava jeho filmového režijního počinu Tokyo Decadence natočeného podle jeho vlastní povídkové sbírky Topaz je mladá prostitutka specializující se na sadomasochistické praktiky. Jedná se o typickou tvůrcovu hrdinku, bytost emocionálně otupělou osamělostí, ponížením a frustrací. Chladně pozorovatelským způsobem natočený snímek ukazuje prostředí anonymních odcizených jedinců, pro něž se bizarní sex stává groteskním způsobem sebevyjádření. Tokyo Decadence tak patří mezi nejsmutnější erotické filmy.

Když rozlučku se svobodou v domě Emmanuelle naruší tajemný samotář, začnou se dít podivné věci. Hosté večírku se jeden po druhém začnou měnit v krvelačné sexuální predátory a situaci zkrotí jen Emmanuelle. Podaří se jí zachránit své přátele, nebo propadne kouzlu Knížete temnot?

Leila je sexuálně aktivní mladá dívka, která má ve zvyku chodit s muži kvůli jednorázovému sexu. Na večírku se setká s Davidem, oba se navzájem sexuálně přitahují. Brzy se spolu ocitnou v jedné posteli. Pro ně je sex způsobem komunikace, ale poté si Leila začíná uvědomovat, že její vztah s Davidem není takový, jako s předchozími partnery.

Snímek otevírá historka, že každá žena potřebuje ve svém životě tři muže. Jednoho pro skvělé chvíle zábavy, jednoho pro sofistikovanou konverzaci a jednoho na dobrý sex. Anna poznala všechny tři muže v jediném – Johanovi. Měla ho, a přišla o něj. Nyní se po pětiletém strádáni její život dostává do lepší fáze, když tu se na scéně znovu objevuje Johan, stejně neočekávaně, jako tenkrát zmizel. Vše o Anně je v nejlepším slova smyslu ženský film. Za jeho úspěchem stojí téměř výhradně ženy. Režisérkou byla Jessica Nilsson, scénář napsaly dvě dámy a jeho centrálními body jsou také ženy, především Anna.